V Kadani odkrývají cenné malby

Vydání: 2015/31 Skauti z celého světa v Japonsku, 28.7.2015, Autor: Jana Michálková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze

Studenti školy Karla Strettiho z pražské Akademie výtvarných umění vracejí interiéru klášterního kostela v Kadani původní výtvarnou koncepci.

Nástěnné malby v jižní boční lodi kostela, kde bude restaurátorský tým profesora Karla Strettiho pracovat letos.Snímek autorka

Cenné nástěnné malby klášterního kostela v Kadani znovu ožívají. Pod vrstvami vápenných omítek je tu odkrývají budoucí restaurátoři – studenti pražské Akademie výtvarných umění pod vedením svých pedagogů. Mezi nimi ty, které jsou pozůstatkem původní poutní kaple Čtrnácti svatých pomocníků z 15. století.

„V horní části je vidět malba čtrnácti svatých pomocníků z roku 1614, pod ní jsme v ještě starší vrstvě odhalili drobnější postavy modlících se klečících šlechticů. Jsou tu dva nápisy, z nichž jeden nese jména rodiny Fictumů, kteří kapli založili,“ popisuje jednu z maleb na stěně kostela profesor Akademie výtvarných umění v Praze Karel Stretti.

Právě jeho škola už deset let pracuje na systematickém odkrývání a restaurování maleb v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. Vždy od léta do pozdního podzimu. Zatím kompletně zrestaurovali nástěnné a nástropní malby v kněžišti a v současnosti pracují v jižní boční lodi kostela.

Na základě restaurátorského průzkumu z roku 2013 bylo zjištěno, že v roce 1614 nechali celý kostel vymalovat páni Popelové z Lobkovic. Ovšem umělecko-historicky nejcennějším motivem, který zde byl zatím odkryt, je malba z roku kolem 1530, na níž se podíleli malíři vzešlí ze školy Lucase Cranacha staršího. „Je to scéna s pašijovými motivy, pod ní je donátorská scéna, kde jsou zobrazeni členové rodu Lobkowiczů v rozhovoru se svatými patrony klášterního kostela,“ říká Lukáš Gavenda, historik Městského muzea v Kadani.

Areál františkánského kláštera v Kadani je majetkem Biskupství litoměřického. Město Kadaň v klášteře provozuje městské muzeum a restaurátoři zde pracují za jeho běžného návštěvního provozu. Prohlídky kláštera a jeho kostela tu probíhají od dubna do října.

Klášterní areál byl prohlášen národní kulturní památkou a ministerstvo kultury zařadilo projekt stavební obnovy do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Finanční tíži oprav a restaurování na sebe vedle státu a částečně také Ústeckého kraje převzalo a nese zejména město.

„Čeká nás tu ještě několik let dobrodružné práce. Sledujeme návrat interiéru do původní výtvarné koncepce. Můžeme se jen domnívat, co ještě objevíme. Restaurování je jako detektivka – neustále jste v napětí, co tam bude,“ svěřuje se Karel Stretti.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Diecéze, Články



Aktuální číslo 5 25. – 31. ledna 2022

Upřesněné počty věřících

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, která zpochybnila dříve uváděné informace o výrazném poklesu…

celý článek


Směřovat k jednotě po celý rok

Týden modliteb za jednotu křesťanů právě skončil, ekumenická spolupráce ale trvá na mnoha místech po celý rok. A může být velmi užitečná i pro aktuální synodální cestu.

celý článek


Formace ve světě rozšiřuje obzory

Vstoupit do řeholní formace znamená vydat se na dlouhou cestu. Pro čím dál víc adeptů zasvěceného života to přináší také povinnost na čas opustit rodnou zemi a vydat…

celý článek


Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay