Vydání: 2015/31 Skauti z celého světa v Japonsku, 28.7.2015, Autor: Jana Michálková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze

Cenné nástěnné malby klášterního kostela v Kadani znovu ožívají. Pod vrstvami vápenných omítek je tu odkrývají budoucí restaurátoři – studenti pražské Akademie výtvarných umění pod vedením svých pedagogů. Mezi nimi ty, které jsou pozůstatkem původní poutní kaple Čtrnácti svatých pomocníků z 15. století.
„V horní části je vidět malba čtrnácti svatých pomocníků z roku 1614, pod ní jsme v ještě starší vrstvě odhalili drobnější postavy modlících se klečících šlechticů. Jsou tu dva nápisy, z nichž jeden nese jména rodiny Fictumů, kteří kapli založili,“ popisuje jednu z maleb na stěně kostela profesor Akademie výtvarných umění v Praze Karel Stretti.
Právě jeho škola už deset let pracuje na systematickém odkrývání a restaurování maleb v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. Vždy od léta do pozdního podzimu. Zatím kompletně zrestaurovali nástěnné a nástropní malby v kněžišti a v současnosti pracují v jižní boční lodi kostela.
Na základě restaurátorského průzkumu z roku 2013 bylo zjištěno, že v roce 1614 nechali celý kostel vymalovat páni Popelové z Lobkovic. Ovšem umělecko-historicky nejcennějším motivem, který zde byl zatím odkryt, je malba z roku kolem 1530, na níž se podíleli malíři vzešlí ze školy Lucase Cranacha staršího. „Je to scéna s pašijovými motivy, pod ní je donátorská scéna, kde jsou zobrazeni členové rodu Lobkowiczů v rozhovoru se svatými patrony klášterního kostela,“ říká Lukáš Gavenda, historik Městského muzea v Kadani.
Areál františkánského kláštera v Kadani je majetkem Biskupství litoměřického. Město Kadaň v klášteře provozuje městské muzeum a restaurátoři zde pracují za jeho běžného návštěvního provozu. Prohlídky kláštera a jeho kostela tu probíhají od dubna do října.
Klášterní areál byl prohlášen národní kulturní památkou a ministerstvo kultury zařadilo projekt stavební obnovy do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Finanční tíži oprav a restaurování na sebe vedle státu a částečně také Ústeckého kraje převzalo a nese zejména město.
„Čeká nás tu ještě několik let dobrodružné práce. Sledujeme návrat interiéru do původní výtvarné koncepce. Můžeme se jen domnívat, co ještě objevíme. Restaurování je jako detektivka – neustále jste v napětí, co tam bude,“ svěřuje se Karel Stretti.