Socha z Trutnovska míří k papeži

Vydání: 2018/10 Novináře pohřbil arcibiskup, 6.3.2018, Autor: Pavel Sršeň

Příloha: Diecézní zpravodajství - Královehradecká diecéze

Sochu svatého Řehoře z Nareku, která vznikla na přání papeže Františka a odlita byla v umělecké slévárně v Dolní Kalné na Trutnovsku, předá 7. března arménská delegace v čele s autorem díla Davidem Erevantzim.


Čištění samotného odlitku po vyjmutí z formy musí být dokonalé, jinak socha nedosáhne požadovaného lesku a patiny. Snímek archiv slévárny HVH

Arménský prezident věnoval papeži Františkovi před třemi lety model svatého Řehoře z Nareku, jednoho z nejvýznamnějších arménských svatých. Papeži Františkovi se soška natolik zalíbila, že projevil přání umístit velkou sochu sv. Řehoře do Vatikánských zahrad. Instalována bude tedy vedle Sixtinské kaple. Autor odešel z Arménie v 70. letech z politických důvodů do Paříže.

„Sochu do Vatikánu sice vezeme, ale předávat ji budou zástupci arménského lidu jako dar jejich země. Sochu jsme ulili metodou tzv. na ztracený vosk,“ říká o vzniku sochy pro papeže Pavel Horák, spolumajitel slévárny, jejíž dílo v minulosti odhalovala i britská královna. Sochař při této metodě dodá sádrový nebo hliněný model, na který ve slévárně udělají negativní formu, kterou následně vylejí roztaveným voskem, a tak vznikne nejprve vosková socha. „Ta se zaformuje do sarkofágu, znovu zahřeje, vosk vyteče a do štěrbiny se vyleje bronz. Samotná práce na Řehořovi trvala půl roku a vyšla skvěle. Občas se totiž stane, že odlitek je pórovatý a musí se předělat,“ dodává Pavel Horák. Socha je vysoká dva metry a váží 160 kg. Výšku sochy musel její autor přesně dodržet, neboť je pro ni připraven konkrétní prostor k umístění.

Papež František 23. února 2015, při 100. výročí arménské genocidy, potvrdil dekret o prohlášení svatého Řehoře učitelem církve. Teolog, kněz a mnich Řehoř z Nareku žil v druhé polovině 10. století na území historické Arménie, dnešního východního Turecka. Byl významným básníkem a učencem. Je považován za jednoho z největších autorů arménské literatury.

Pavel J. Sršeň

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Diecéze, Články



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay