26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Římovu se vrací původní krása

2. 8. 2022

|
Tisk
|

Poutníci a turisté, kteří navštěvují Římov, proslavený již od 17. století pašijemi v přírodě, registrují čilý stavební ruch a restaurátorské práce.

Vydání: 2022/32 Papež na cestách uzdravení a smíření, 2.8.2022, Autor: Radek Gális

Příloha: Diecézní zpravodajství - Českobudějovická diecéze


„Koncem loňského února byla zahájena komplexní oprava poutního areálu, jeho obnova vyjde na 100 milionů korun, z nichž 95 % pokryje dotace Evropské unie z programu IROP,“ uvedl mluvčí biskupství Petr Samec. Hotovo má být příští rok v září.
„Nejvýraznější viditelnou proměnou areálu bude nová barevnost kapliček a loretánské chýše: obnoví se původní červeno-bílé fasády, které podle průzkumu nejspodnějších vrstev omítky měly kapličky a Loreta v době vzniku v 17. století,“ říká P. Jakub Václav Zentner, duchovní správce římovské farnosti. Kostel, ambity a ohradní zeď budou mít zvenčí barvu okrovou v kombinaci s bílou, jak se dochovalo na nejstarších vyobrazeních. Kostelní věž a vížka nad kostelem budou z mědi. K oltáři v Loretě přibude stupeň, který byl před 50 lety odstraněn. „Cílem našeho snažení je, aby byl poutní areál celý den přístupný, a proto se počítá i s moderním zabezpečovacím systémem,“ doplňuje kněz.
Cestování časem
Nejprve začaly stavební práce na 24 kaplích křížové cesty. Odborníci obnovili nástěnné malby, kamenné prvky, sochy i kovové mříže. Restaurátor Hanuš Joža s pomocníky zrestauroval 32 barokních maleb mariánských poutních míst v klenbách ambitů.
„V ambitech jsme odkryli zřejmě původní barokní nástěnné malby, lunetové obrazy nebo veduty z 18. století, přičemž se mělo za to, že jsou z roku kolem 1860,“ říká Hanuš Joža. „Jsou poškozeny kulkami napoleonských vojáků. Postupně odkrýváme původní tvář poutního místa. Cestujeme časem a zjišťujeme, že bylo pro věřící mimořádně důležité. Poutníci, kteří sem přicházeli, prožívali víru se svou představivostí a zbožností odpovídající době baroka. Seznámili se zde i s dalšími významnými poutními místy zemí Koruny české, které mohli díky obrazům procestovat. Římov je místem zázraků a poutníci sem chodili jako domů za Pannou Marií Loretánskou, která byla maminkou všech,“ pokračuje Hanuš Joža, jehož při práci doprovází hudba ze sluchátek. „Když pracuji 10 i více hodin denně, musím se soustředit. Poslouchám proto vážnou hudbu a vybírám si i skladby s odkazem k Panně Marii. Hudba je ze zdejších barokních zdí cítit, nad hlavami se nám vznášejí malovaní andělíčci s hudebními nástroji,“ dodává s úsměvem.
Meditační zahrada
„Do kaplí se vrátí dřevěné kopie původních soch, jejichž originály byly kvůli opakovaným krádežím před lety uloženy v ambitu poutního areálu a do depozitářů,“ pokračuje Petr Samec. „Kvůli výrazně rostoucím cenám a omezenému rozpočtu se ale zřejmě nepodaří vytvořit kopie všech,“ upozorňuje P. Jakub Zentner.
Loni v květnu začaly i opravy kostelního areálu. Na všech objektech se opraví střechy, omítky, malby v kostele a ambitech. Na jižní straně nově vznikne meditační zahrada. Restaurován bude i mobiliář: oltáře, sochy, obrazy a varhany. „Práce na obnově pašijové cesty velmi pokročily a většina kapliček je už stavebně dokončena,“ dodává Petr Samec s tím, že první a největší kaple křížové cesty Loučení bude otevřena a znovu vysvěcena už na slavnost Nanebevzetí Panny Marie v pondělí 15. srpna v 18.00.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou