Představuje se generální vikář P. Holík

Vydání: 2019/36 Do školy s požehnáním, 3.9.2019, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

Své první dny a zkušenosti ve funkci generálního vikáře plzeňské diecéze právě prožívá P. JAKUB HOLÍK. Od neděle 1. září oficiálně střídá svého předchůdce.


Plzeňská diecéze má od 1. září nového generálního vikáře P. Jakuba Holíka. Snímek Jan Smrž


Devět let jste byl farářem při bazilice sv. Prokopa v Třebíči. Přicházíte k nám do západních Čech tedy z brněnské diecéze, která je od té plzeňské hodně odlišná. Nemáte obavy?

Mám tři životní hesla: ničemu se nedivit, nic nepředpokládat, nic nesrovnávat. S tím jsem před léty vstupoval do armády, s tím vstupuji i do této nové životní situace, v níž chci hledat cestu, k čemu jsem byl pozván. Vím, že tady v kostelech najdu menší počet lidí, ale zase se s nimi můžu setkávat osobněji než ve velkých skupinách.

Máte zkušenosti ze dvou poměrně odlišných prostředí: z armády, kde jste působil jako vojenský kaplan, i z pastoračního působení ve farnostech. Co si odtud nesete dál?

Služba v armádě mě naučila úctě ke každému člověku, naslouchání, doprovázení. Ve farnostech jsem zase viděl potřebu propojování lidí do společenství. Moje nová služba generálního vikáře je na jedné straně hodně manažerská, ale i tady je třeba naslouchat lidem, pro které tu jsem. Nemá cenu vymýšlet či zřizovat něco, co se pak bude s reálným životem míjet.

Nelze přehlédnout, že v čele diecéze teď stojí dva muži s minulostí vojenských kaplanů. S biskupem Tomášem se znáte dlouho?

Ano, před dvaceti lety jsme spolu sloužili v armádě, on mě tam vlastně přivedl. Armádní minulost je více viděna jako něco mimořádného, ale navázal jsem na ni pak šestnáctiletou praxí venkovského i městského faráře. O zájmu biskupa Tomáše, abych se stal generálním vikářem jeho diecéze, jsem se dozvěděl nejprve od brněnského biskupa Vojtěcha, který mi dal plnou podporu – ať už se rozhodnu tak, či tak. Asi po týdnu modliteb a přemýšlení jsme se s biskupem Tomášem sešli a po dlouhém rozhovoru jsem řekl, že to beru s vědomím všech svých limitů a omezení. Motorem diecéze je biskup a já mu chci být k dispozici.

Je těžké přebírat celý řad, agendu, zodpovědnost, a přitom se teprve rozkoukávat?

Pohyboval jsem se tu už během léta a snažil se zorientovat. Kromě Plzně jsem navštívil i některé farnosti a komunity. Zažívám velmi vlídné přijetí od lidí na biskupství i v diecézi. Ti, s nimiž jsem se zatím setkal, dávají najevo, že se na naši spolupráci těší. Velké díky patří mému předchůdci, otci Krzysztofovi, který mi hodně a obětavě pomáhal. Nemusí být běžné, že ti, kdo odcházejí, tak hezky vše předávají svým nástupcům.

Jaké jsou vaše nejbližší plány a na co chcete klást důraz?

Chtěl bych co nejdřív poznat osobně kněze, komunity a společenství diecéze, poznat realitu farností. Některé už jsem navštívil – například Strážov a sestry františkánky či kněze v Kralovicích anebo Workship v Manětíně. Je pro mě důležité aktivní zapojování laiků do života společenství, práce farních pastoračních rad, důvěra. Je třeba dostat se k lidem, vytvářet projekty, které fungují – ať už jsou to programy pro školy, přednášky v knihovnách či setkání v rodinách, třeba při nedělním obědě. Být špetkou soli, která dává chuť prostředí, ve kterém žijeme. Inspirací je pro mě život biskupa Františka Radkovského, schopného získat si úctu a respekt napříč společností.

Úkolů bude tedy hodně. Těším se na vzájemné obohacování a zkušenosti, prosím o modlitby a důvěřuji Božímu vedení.

ALENA OUŘEDNÍKOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 14 31. března – 6. dubna 2020

Anketa mezi kněžími: Jak se proměnila vaše služba?

Zeptali jsme se kněží, jaké cesty a způsoby doprovázení farníků volí v těchto dnech a jak se změnila pastorace v jejich farnosti.

celý článek


Zjišťujeme, že svět je křehký

To, co žijeme nyní, může být jen malá ochutnávka krize, kterou může vyvolat změna klimatu – upozorňuje lucemburský arcibiskup JEAN-CLAUDE HOLLERICH SJ, předseda Komise…

celý článek


Jak slavit v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay