Pouť za mír s Ukrajinkami a jejich dětmi
Vydání: 2023/9 Rok pomoci Ukrajině. A co dál?, 28.2.2023, Autor: Ondřej Elbel
Příloha: Diecézní zpravodajství - Ostravsko-opavská diecéze
Podlesí u Vítkova a poutní místo Stará Voda na kraji vojenského újezdu Libavá. To jsou dvě místa, která v pátek 24. února spojila podvečerní pěší pouť. Rok od ruského vpádu na Ukrajinu se účastníci modlili za mír.
Když poutníci přicházeli do Staré Vody, už se stmívalo. Snímek Pavel Langer / Člověk a Víra
Start a cíl páteční poutě nezvolili organizátoři náhodou. V Podlesí u Vítkova se totiž sešli na pozemku, kde dřív stával farní kostel. Ten padl při sovětském ostřelování na konci druhé světové války a dnes ho připomíná kříž a pár náhrobních kamenů. Odtamtud vykročili sychravým stmíváním směr Stará Voda. Tamní poutní chrám vybydleli po roce 1968 sovětští vojáci.
Poškozené chrámy podle bělotínského starosty Eduarda Kavaly svědčí o tom, jak válka ničí lidské životy. „Nápad na pouť přišel nedávno při mši svaté, kdy jsem si vzpomněl na probuzení 24. února 2022. Pustil jsem si tehdy televizi a rozplakal se,“ vzpomíná na první zprávy o útoku na Ukrajinu organizátor pouti.
Trasu měli mnozí už prošlapanou. Úsek z Podlesí do Staré Vody totiž uzavírá poutní stezku z Bělotína, na kterou se iniciativou Kavaly vrátily každoroční česko-německé poutě. Mši svatou pak v 18 hodin na Staré Vodě sloužil P. Jiří Schreiber, který vzal s sebou své farníky z Moravského Berouna. „Cílem nebyly žádné proslovy, ale tichá modlitba za mír,“ vysvětluje Kavala s tím, že pozvání přijaly také Ukrajinky z jeho obce. „Pořádáme pro ně každý týden kurz češtiny. Když jsem jim o pouti řekl, tak přišly do jedné i s dětmi a kočárkem.“ Život s nimi Kavalovi připomíná zrůdnost války: „Mají manžely na frontě a nikdy neví, jestli se nazítří dovolají.“
ONDŘEJ ELBEL
