Poličský chrám jako učebnice dějin
Vydání: 2021/50 Cesta k pramenům bratrství, 7.12.2021, Autor: Pavel Sršeň
Příloha: Diecézní zpravodajství - Královehradecká diecéze
Historii farního kostela sv. Jakuba v Poličce mapuje nová kniha Boba Fliedra, který ji představí v sobotu 11. prosince ve 14 hodin na půdě zmíněného kostela.
.jpg)
Poličský kostel sv. Jakuba.Snímek archiv ČRo Pardubice
Musel jste pro správnou autentičnost zažít opravu kostela na vlastní kůži?
Knihu jsem psal zhruba rok. Průběžně jsem sledoval stav prací v kostele a vnímal i změny v životě svatojakubské farnosti v tomto mimořádném období. Zaujalo mě třeba, že se nedělní mše svaté přesunuly do evangelického kostela. To, že evangelický sbor dal svůj kostel k dispozici pro katolické bohoslužby, bylo hezké ekumenické gesto – v době, kdy jsme si připomínali výročí 400 let od bitvy na Bílé hoře, přímo symbolické.
Nakolik jste se musel vypravit v pátrání do historie kostela?
Historii kostela a farnosti zpracovávám v knize „od Adama“, tedy od založení Poličky v roce 1265. Co se týká prvních staletí existence chrámu, byl jsem samozřejmě odkázán na prameny publikované historiky. V novější době, mám na mysli dobu vlády komunistů, jsem využil i výsledky vlastního bádání.
Našel jste něco, co bylo pro všechny zúčastněné překvapivé?
Kostel sv. Jakuba a farnost znám léta, ale až při psaní této knížky jsem si uvědomil, jak plasticky a v jaké úplnosti se do života farnosti promítaly dějiny církve u nás i dějiny země. Vezměte si jen období let 1948–1989. Soudy s nepohodlnými lidmi po nástupu komunistů k moci v Československu, revolta odpůrců nového režimu, věznění kněží, postupný přesun části církevních aktivit do „podzemí“ a vytváření neoficiálních církevních struktur, to všechno v dějinách poličské farnosti najdeme.
Komplikovanost náboženského vývoje u nás názorně ilustruje střídání církví v kostele sv. Jakuba, ohraničené dvěma časovými milníky: dobou husitskou a Bílou horou. Již zmíněné zapůjčení evangelického kostela katolické farnosti pak ukazuje obrovský posun, jaký na tomto poli nastal v posledních desetiletích. Skoro bych řekl, že poličský farní kostel by mohl sloužit jako učebnice českých církevních dějin.
Jak vypadal život poličské farnosti v době komunismu?
Farnost vstoupila do té éry s velkou kuráží. Když si do Poličky hned v roce 1949 StB přijela pro oblíbeného děkana Jaroslava Daňka, který byl mimochodem spolužákem Josefa Toufara, lidé se ve velkém srotili kolem fary, převrátili estébákům auto, a estébáci ostrouhali. Byly z toho soudy, několik lidí čekal kriminál. Do vězení šel nakonec i děkan Daněk, kterému se předtím sice podařilo uprchnout do Rakouska, ale ocitl se v tehdejší sovětské okupační zóně a z ní byl vrácen zpět na naše území. Literárně nadaný pan děkan napsal za mřížemi báseň Hymnus k svatému Jakubu, kterou se na motáku podařilo vynést ven, dopravit do Francie Bohuslavu Martinů, který ji zhudebnil, a společné dílo pak mělo premiéru ve skladatelově rodném domě – kostele svatého Jakuba v roce 1955.
Celý tenhle barvitý příběh jako by předznamenal roky příští. Daňkova nástupce děkana Františka Hájka StB zatkla přímo v kostele svatého Jakuba, ve vězení strávil deset let. Farnost se ale nenechala zastrašit, dost vytěžila z politického uvolnění na konci 60. let, a v 70. letech se díky zdejšímu kaplanovi Jaroslavu Horníkovi napojila na neoficiální církevní struktury. Na alternativní prázdninové pobyty, takzvané chaloupky, tajně pořádané salesiány, jezdily po celá 80. léta desítky dětí z Poličky a okolí.
PAVEL J. SRŠEŇ
