Patnáctiny prachatického hospice
Vydání: 2020/46 Na Bílou horu pro smíření, 10.11.2020, Autor: Radek Gális
Příloha: Diecézní zpravodajství - Českobudějovická diecéze
První jihočeský hospic právě dostal – obrazně řečeno – občanský průkaz. Před patnácti lety totiž přijali v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích prvního pacienta.
Zaměstnanci prachatického hospice si připomněli 15 let péče o své klienty. Snímek Robert Huneš
Službu potřebným začali 2. 11. 2005 a významné výročí si zaměstnanci zařízení, kde důstojně doprovázejí lidi v jejich poslední fázi života, připomněli v pondělí slavnostním setkáním.
„Na patnáctileté cestě jsme potkali mnoho těch, kteří nám pomohli naše břemena nést a bez nichž by hospic nebyl nebo by vypadal jinak,“ říká jeho ředitel Robert Huneš. „Děkujeme všem našim příznivcům, dárcům, podporovatelům a přímluvcům na zemi i v nebi,“ dodává s pokorou.
„Jsme zdravotní zařízení nesoucí jméno světce, který se ve stávající budově hospice kdysi narodil. Snažíme se při naší péči klást důraz i na duchovní rozměr. A představte si, že našeho prvního pacienta jsme přijali právě na Dušičky. Byl povoláním lékař a křestní jméno měl Jan Nepomuk. Možná si někdo myslí, že jde o náhodu, ale my v hospici víme, že o náhodu rozhodně nešlo,“ vzpomíná ředitel s úsměvem.
Držte se tam!
Během let se vystřídala v hospici spousta pacientů, kteří se zde důstojně rozloučili se svými nejbližšími. Pozůstalí nyní k výročí zaslali své díky a slova uznání, přidali se i bývalí zaměstnanci či kolegové. „Vyřiďte gratulaci všem a díky Bohu, že jsem s vámi chvíli směl být,“ ozval se Bohumír Džubej. „Moc děkuji za vaši láskyplnou péči o potřebné,“ uvedl Milan Morávek a doplnil: „Krátce jsem u vás pracoval a vaše služby umírajícím předčily všechna očekávání, proto Pán Bůh zaplať a velké díky.“
„Moc gratuluji!“ napsala zaměstnancům k výročí vystudovaná zdravotní sestra, ošetřovatelka Benedikta Vojtěška Bartoňová, která do hospice jezdila z kláštera kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci. „Jsem vděčná Pánu, že jsem s vámi všemi mohla jedenáct let táhnout káru radostí i těžkostí! Moc díky za vše! I když jsem nyní jinde, mé srdce je stále s vámi a také pro vás! Držte se tam,“ uvedla ve své gratulaci.
Během patnácti let přibylo v diecézi několik domácích hospiců a plánuje se nový v Českých Budějovicích. Ve volebním programu do krajských voleb mělo tento bod několik politických stran. Novým zastupitelem za KDU-ČSL se stal Robert Huneš, který má o své náplni jasno. „Chci se zaměřit na zdravotnictví a strukturu sociálních služeb, kterým se profesionálně věnuji většinu pracovního života. Pálí mě nedostatek praktických lékařů a stomatologů ve venkovských oblastech, kde za nimi lidé musí dojíždět i desítky kilometrů. Za slabinu považuji nevhodnou strukturu sociálních služeb. Stávající systém podemílá rodinné vazby tím, že nemotivuje dospělé děti starat se o rodiče, nebo to aspoň zkusit. Stanou-li se staří rodiče těmi, kdo potřebují péči, bere se za normu odložit je do domova důchodců. Jenže to je proti duchu zákona, dobrým mravům, soudržnosti rodiny a proti pozitivnímu příkladu pro vlastní děti. Navíc je takový systém neufinancovatelný,“ uzavírá Robert Huneš.
RADEK GÁLIS
Sdílet článek na:
