9. 3. 2021
|I pád kostelní věže může přinést něco dobrého. V Lenešicích na Lounsku odstartoval občanskou iniciativu, která nese plody už přes deset let.
Vydání: 2021/11 Poutník míru, odpuštění a bratrství, 9.3.2021, Autor: Karel Pučelík
Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze
Když se kvůli předchozím nekvalitním přestavbám věž zřítila, vznikl tu Lenešický okrašlovací spolek. Jeho hlavním zájmem se stala právě rekonstrukce dominanty obce, chrámu sv. Šimona a Judy, jehož historie sahá až do románských dob.
„Kostel k Lenešicím neodmyslitelně patří. Kolem kostela jsme se jako děti honili, věž byla naše pikola. Je to místo, které je součástí našich životů,“ vzpomíná předseda spolku Zdeněk Plaček, který z obce pochází. Právě dění kolem zhroucené věže přivedlo Plačka, jeho bratra a další kolegy k založení Lenešického okrašlovacího spolku. V té době totiž padaly i návrhy, které počítaly jen se zakonzervováním části kostela nedotčené zřícením. Jenže místní a jejich vzniklý okrašlovací spolek se nechtěli věže vzdát. Proto začali hledat způsoby, jak ji obnovit. Projekt znovupostavení věže nakonec získal navrch. Bylo třeba žádat o granty a dotace, protože odhadní cena činila 18 milionů korun. Společnými silami spolku, litoměřického biskupství i obce se rekonstrukce povedla o pět milionů levněji.
Kostelem nekončíme
Věž kostela už stojí, ale spolek funguje dál. Po zajištění nejdůležitějších prací přišel na řadu interiér chrámu. „Nechali jsme například zrekonstruovat oltář,“ říká předseda s tím, že se zájem spolku dále rozšiřuje. „Rekonstrukce věže nastartovala v Lenešicích občanské hnutí, zapojila se spousta lidí. Navíc jsme zjistili, že můžeme získávat granty i na další projekty. Kostel je velký projekt a ne každý grant se pro něj hodí, a tak jsme zrekonstruovali i Husovu zvonici Československé církve husitské či kapli sv. Jana Nepomuckého včetně světcovy sochy,“ vypočítává Plaček.
V centru plánu na letošní rok má Lenešický spolek opět chrám sv. Šimona a Judy. „Stále je tu ‚práce jako na kostele‘, protože interiér není hotový. Je třeba dodělat zábradlí a schodiště na kůr, dlažbu nebo vstupní dveře. A také samozřejmě věžní hodiny, na ty se místní obyvatelé velmi těší,“ poukazuje Plaček.
Dobrovolnické aktivity a starost o památky v cizím vlastnictví vzbudily pozornost i za hranicemi regionu. Důkazem je ocenění v soutěži Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro z konce minulého roku. Komise ocenila právě i fakt, že činnost spolku nezanikla se splněním původního cíle, ale naopak se rozšiřuje do dalších oblastí. Dobrovolníci se postupně pustili do projektů nezahrnutých do historického dědictví, například nedávno do revitalizace parku u zmíněné Husovy zvonice. „Je to něco nového, protože nejde o stavební práce, nýbrž spíše o kultivaci veřejného prostoru,“ uzavírá Plaček.