Zvyky a obyčeje zaniklé i znovu ožívající

Vydání: 2010/8 Lidové zvyky, 16.2.2010

Lidové zvyky a tradice kdysi doprovázely život lidí během celého roku. Zejména na venkově, který byl vždy více než město svázaný s přírodou a jejími živly. Zvyky byly spjaty především se životem církve – jednotlivé svátky, události a výročí vždy doplňovaly lidové slavnosti…

Mezi hlavní zvyky, které byly společné všem našim krajům, patřily zejména ty spojené se svátkem Tří králů, s Hromnicemi, postní dobou a zejména s Velikonocemi coby největším církevním svátkem v roce. V jejich rámci měly ale velkou váhu i tradice pohanské spojené s jarní rovnodenností (pomlázka, barvení vajec, polévání vodou). Své zvyklosti měly dále svatodušní svátky, Boží tělo, svátek Všech svatých, sv. Mikuláš a samozřejmě Vánoce. Konaly se též poutě k Panně Marii a mnoha světcům. V souvislosti s hospodařením se pořádala procesí za dobrou úrodu, dožínky. Ze světských či pohanských obyčejů se pak nejvíce držel masopust, vynášení smrti, stavění májky, posvícení. A samozřejmě nechyběly zvyky svatební, rodinné nebo ty spojené s narozením či úmrtím. Kromě těchto všech tradic existovalo i mnoho krajových zvyků, které byly typické jen pro danou oblast, či dokonce vesnici. Patří sem například Jízda králů známá především z Vlčnova, Ježíškovy matičky z Lašťan, zarážení hory a vinobraní ve vinařských oblastech a jiné. O významu dělení roku podle jednotlivých lidových slavností – ať už původu náboženského či jiného – svědčí také lidové písně. Jak v Prostonárodních českých písních a říkadlech sebraných Karlem Jaromírem Erbenem, tak v Moravských národních písních (které shromáždil František Sušil) najdeme kapitoly věnované písním, které jsou spojené s věkem (písně dětské, mládenecké, panenské), řemeslem, hospodou, vojnou, láskou, svatbou atd. Najdeme zde ale především velké oddíly písní posvátných, dějepravných, obřadných a pořadných, výročních. V nich jsou zařazeny písně k jednotlivým světcům, písně poutní mariánské či písně k církevním událostem. Stejně tak jsou ve starých kuchařských knihách kromě receptů na běžná jídla i recepty na jídla postní či na pokrmy, které se vaří k té či oné lidové události nebo které nesou název po některém ze svatých. Mnohé z lidových zvyků, zvláště ty, které jsou spjaté s náboženstvím, zanikly v období komunistického režimu. Některé se naopak pomalu, ale jistě daří obnovovat…

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 9. – 15. srpna 2022

Tisíce mladých lidí míří do Hradce Králové

Tento týden v Hradci Králové probíhá dlouho připravované Celostátní setkání mládeže, jež se koná jednou za pět let.

celý článek


Nechat se proměnit na Mladifestu

„Na dovolenou do vlastního srdce“ pozval papež František účastníky letošního festivalu mládeže Mladifest na známém hercegovském poutním místě Medžugorji.

celý článek


Je třeba, abychom je brali vážně

V salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách se P. Libor Všetula věnuje mladým lidem už deset let.

celý článek


Kam kráčíš, člověče?

Kromě toho, že jsem knězem, jsou rána, kdy kolem druhé nebo třetí vstávám a jdu řídit autobus pražské MHD. Jsem člověk jako každý jiný.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay