Ztráta paměti ničí budoucnost
Vydání: 2020/5 První Neděle Božího slova, 28.1.2020, Autor: Tereza Zavadilová
V pondělí 27. ledna uplynulo 75 let od osvobození Osvětimi. Představitelé církve i světoví politici se minulý týden sešli u památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a v osvětimském koncentračním táboře, aby uctili oběti a zároveň varovali před vzestupem antisemitismu.
Tři papežové v Osvětimi. Fotografie s Janem Pavlem II., Benediktem XVI. a Františkem modlícími se při návštěvě bývalého koncentračního tábora předala Svatému otci jako dar delegace Centra Simona Wiesenthala. Snímek Profimedia
Papež „továrnu na smrt“, kde zahynulo kolem milionu a půl Židů, ale též Romů, Poláků, Rusů a dalších, navštívil před čtyřmi lety, stejně jako dříve jeho dva předchůdci. Jak uvádí Vatican News, papež František tuto návštěvu připomněl minulý týden ve Vatikánu členům delegace amerického Centra Simona Wiesenthala: „Setrval jsem tam v tichu, abych vše zvnitřnil a modlil se,“ vzpomínal Svatý otec. Zmíněné centrum je pojmenováno podle známého židovského aktivisty a od roku 1977, kdy je založil rabín Marvin Hier, uchovává památku obětí holokaustu, snaží se potírat antisemitismus, rasismus a nenávist k menšinám. S Vatikánem udržuje dlouhodobé vztahy.
Ke Dni památek obětí holokaustu se papež vrátil i během nedělní promluvy před modlitbou Anděl Páně. „Jsme všichni pozváni vyčlenit si chvilku pro modlitbu a usebrání – a v srdci si říct: Nikdy víc!“ vyzval Svatý otec.
Rozhodně odsuzovat antisemitismus
Během promluvy k delegaci Wiesenthalova centra papež varoval, že k antisemitismu vede přibývající sobectví a netečnost ve společnosti, jež se stávají živnou půdou k rozkvětu populismu a nenávisti. Lidé jsou podle něj navíc příliš pohlceni vírem dění a jen s námahou se dokážou zastavit, aby zaslechli „volání trpícího lidstva“. A papež pokračoval: „Kolik zbytečných slov, kolik času promrhaného napadáním a obviňováním, kolik hanlivého křiku, aniž se dbá na to, co se říká. Ticho naopak napomáhá k uchování paměti. Jestliže ztratíme paměť, zničíme budoucnost. Výročí nevýslovné krutosti by mělo vybídnout k zastavení.“
Dále papež zdůraznil, že nikdy nepřestane rozhodně odsuzovat jakoukoli formu antisemitismu, a vybídl k řešení tohoto problému od kořenů. „Musíme se zasadit, aby se nešířila nenávist, a o rozsévání pokoje,“ zdůraznil Svatý otec. Docílit toho lze podle něj začleňováním a chápáním druhého člověka, zapojením těch, kdo zůstali na okraji, podporou „odepsaných“ lidí bez prostředků a pomocí obětem nesnášenlivosti a diskriminace.
Kdo, když ne my?
Podle koncilní Deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím (Nostra aetate) z roku 1965 pojí Židy a křesťany bohaté duchovní dědictví, což by mohlo, jak papež uvedl, pomoci při spolupráci na potírání projevů nenávisti. „Právě my jsme dnes v první řadě povoláni k této službě. Nesmíme si zachovávat odstup a vyřazovat ze společnosti druhé, nýbrž být jim nablízku a začleňovat je. Když to neuděláme my, kteří věříme v toho, kdo na nás z nebeských výšin pamatoval a vzal si k srdci naše slabosti, kdo jiný to učiní?“ tázal se při setkání s delegací.
Varování před nenávistí obsahuje mj. společné prohlášení předsednictva Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) a předsedy Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE) k výročí osvobození Osvětimi. „Navzdory dramatickým zkušenostem minulosti je svět, ve kterém žijeme, trvale vystaven novým hrozbám a novým projevům násilí. Stále v něm přetrvávají kruté války, genocida, pronásledování i nejrůznější formy fanatismu,“ píší biskupové. „Nesmíme dovolit, aby se pravda popírala ani aby se jí manipulovalo podle momentální politické potřeby,“ uvádějí a připojují se k papeži, který opakovaně nabádá, aby se lidé „hlasitě postavili rasismu, xenofobii i antisemitismu“.
TEREZA ZAVADILOVÁ
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Články
