26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vánoce odjinud: bez kapra a bramborového salátu

19. 12. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/51 Vánoční dvojčíslo, 19.12.2006, Autor: Kateřina Šťastná

- V Karibiku jsou Vánoce vůbec nejveselejší a nejzbožnější slavností z celého roku. V těchto dnech se lidé veselí, tančí, chodí na párty a zpívají. Vzájemně se obdarovávají všechny národnosti žijící na karibských ostrovech. Typické pro tuto oblast jsou kapely v maskách (například s hlavou krávy, koně, policisty nebo ďábla), které na ulicích hrají koledy, a slaví tak narození Ježíše Krista. Vánoční květiny i stromeček jsou pro obyvatele Karibiku samozřejmostí. Tradičně doma lidé vybílí stěny, věší nové záclony a kupují nábytek. Ti, kdo si ho nemohou dovolit, alespoň leští a lakují ten starý.

- Na Kubě se Vánoce slaví teprve krátkou dobu. V roce 1962 byla Kuba vyhlášená jako ateistická země, ale tradice Vánoc tu přetrvávala ještě sedm let. V roce 1969 pak byly Vánoce vyškrtnuty ze seznamu svátků. V roce 1997 slavení Vánoc znovu zavedl kubánský prezident Fidel Castro – a to na počest návštěvy papeže Jana Pavla II.

- Do Betléma se každoročně ve větším či menším počtu – jak to dovoluje bezpečnostní situace v zemi – sjíždějí věřící z různých koutů světa. Místní obyvatelé (v samotném Betlémě je křesťanů asi 40 – 45 %, zbytek tvoří muslimové) slaví Vánoce hned dvakrát. Katoličtí věřící tradičně 24. a 25. 12., ale chrám Narození Páně patří pravoslavné církvi, a ta si (podle juliánského kalendáře) připomíná slavnost Narození Páně až o čtrnáct dní později. Půlnoční bohoslužbu v chrámu svaté Kateřiny (leží v těsném sousedství chrámu Narození Páně) bude sloužit patriarcha Michel Sabbah za účasti františkánů a kněží z různých koutů světa. Sestra Ruth, která žije v klášteře v Jeruzalémě, pro KT uvedla, že mnozí přijdou na bohoslužbu také na Pole pastýřů, kde anděl zvěstoval narození Páně. „Němečtí benediktini – především s mládeží – půjdou pěšky z hory Sión do Betléma,“ dodává řeholnice a na závěr popisuje vánoční příběh: „Před dvěma lety jsme na hranici Betléma zažili milé gesto izraelských mírových aktivistů: dali nám sladkosti, abychom jimi podarovali betlémské děti. Drobné, ale smysluplné znamení noci, kdy se narodil Kristus.“

- Vánoce v Polsku jsou tradiční. Nesmí chybět bohatě prostřená štědrovečerní tabule – obvykle se skládá z 12 chodů, tedy z tolika, kolik je měsíců v roce a kolik bylo apoštolů. V tradičním menu většinou nechybí kapr, boršč, makový koláč či sleď v oleji. Jak uvedl Jan Witold Suliga z varšavského etnografického muzea, vánoční svátky jsou v Polsku časem rituálů. Většina z nich vychází z pohanství a až posléze se k nim připojila křesťanská symbolika. U štědrovečerní tabule bývá vždy jedno volné místo. Připraveno je pro nenadálého hosta a tento zvyk souvisí se vzpomínkou na mrtvé. Dárky pod stromeček ale Poláci nedávají příliš dlouho. Vánoční stromeček se totiž v Polsku začal objevovat teprve v 19. století.

- Do Grónska, země, která je z velké části pokryta ledovcem, si musejí obyvatelé vánoční stromeček objednat – a to často celý půlrok předem. Když se k nim konečně tato vzácnost dostane, zdobí ji papírovými květy. Stromek stojí uprostřed pokoje a veškerý nábytek musí jít stranou tak, aby se kolem něj dalo pohodlně tančit. Tanec okolo vánočního stromečku je v Grónsku totiž jeden z nejdůležitějších štědrovečerních zvyků.

- V Německu se sice slaví Vánoce podobně jako u nás, málokdo už ale ví, že právě tam má svůj původ vánoční stromeček nebo adventní kalendář. Ten je přitom starý pouhých sto let. Vymyslela ho jedna mnichovská matka, když se její syn pořád dokola ptal, kdy už konečně přijde ten Ježíšek. Proto vytvořila 24 okýnek, připevnila do nich sladkosti a řekla dítěti, že smí otevřít každý den jedno okénko. A až otevře poslední, je Štědrý den. Když chlapec dospěl, nechal kalendář vytisknout – a tak v Mnichově v roce 1908 spatřil světlo světa první adventní kalendář. Také myšlenka vánočního stromečku se zrodila v Německu, a to již v 18. století.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou