Svatý otec ve svém poselství píše: „V dnešní společnosti, také díky přínosu vědy a medicíny, jsme účastni prodlužování lidského života a následně rostoucího počtu starých lidí... Péče o ně, a to především v těžkých obdobích jejich života, musí mít místo v srdcích věřících, zejména pak v církevních komunitách západní společnosti – na Západě je totiž tento problém obzvlášť palčivý.“

Jan Pavel II. připomíná, že lidský život je vzácným darem. „Přikázání ,Nezabiješ!‘ žádá, aby byl život stále ctěn a podporován, od začátku až po jeho přirozený konec. Je to přikázání, které platí i v případě, že se dostaví nemoci, a ztráta sil omezí lidské bytí v jeho samostatnosti. Jestliže bude stáří se svými nevyhnutelnými obtížemi vážně přijato ve světle víry, může se stát drahocennou příležitostí pro lepší pochopení tajemství kříže, který dává plný smysl lidské existenci.“ Dodává, že starý člověk v této perspektivě potřebuje být pochopen a potřebuje pomoc. „S radostí vyjadřuji své uznání všem, kteří se snaží vyjít vstříc těmto požadavkům. Jejich přístup dovolí mnohým starým lidem, aby si nepřipadali jako zátěž pro společenství, někdy i pro vlastní rodiny, a nepociťovali osamocení, které je vystavuje pokušení uzavřenosti a malomyslnosti.“

VZÁJEMNÉ OBOHACOVÁNÍ GENERACÍ

„Vědomí blízkosti konečného cíle vede starého člověka k tomu, aby se soustředil na podstatné věci. Právě díky tomu pak může plnit ve společnosti důležitou úlohu,“ připomíná papež a vyzývá k obohacování mezi jednotlivými generacemi. „Co by se stalo, kdyby se Boží lid podrobil současné mentalitě, která považuje tyto naše bratry a sestry – jimž se s věkem nebo vinou nemoci omezují jejich schopnosti - téměř za neužitečné? O to výrazněji se od této mentality bude lišit komunita, která si otevřenost vůči starým lidem zachová a bude je přijímat.“ Jan Pavel II. proto vybízí, abychom se na tato témata zaměřili právě v postní době, která apeluje na obrácení.

Plné znění poselství Jana Pavla II. k postní době naleznete na http://tisk.cirkev.cz