Vydání: 2009/36 Prvňáčci, 3.9.2009, Autor: Martin T. Zikmund

„Nevracejme se do minulosti, tvořme společnou budoucnost,“ napsali polští a němečtí biskupové ve společném prohlášení, které bylo minulý týden prezentováno zároveň v Bonnu a v Čenstochové. Dokument vznikl z polské iniciativy k 70. výročí vypuknutí 2. světové války.

„V prohlášení není tolik odkazů na historii, která je smutná, ale v jistém smyslu již uzavřená“ – vyjádřil se biskup Wiktor Skworc pověřený kontakty s biskupskými konferencemi – „a také nechceme zasahovat do probíhajících problémů politické povahy ani využívat historii k politickým cílům. Chceme jen jako církev ukázat jasnou perspektivu, že máme budoucnost a že můžeme v evropském domě něco společně vytvořit.“ Je to již podruhé, co se polští a němečtí biskupové zvláštním prohlášením vyjádřili ke vzájemným vztahům obou zemí. První takové prohlášení vydali polští biskupové v roce 1965 a byla to výzva k odpuštění a smíření s německým národem dvacet let po válce. Trauma ze vzájemných válečných a poválečných vztahů bylo ještě živé. A to jak kvůli válce a jejím hrůzám z polské perspektivy, tak z nuceného vyhoštění německých občanů z území, které připadlo Polsku z německé strany. „Toto prohlášení ,Odpouštíme a prosíme za odpuštění‘ z roku 1965 spadalo právě do závěrečného roku koncilu a v tomto kontextu to bylo vnímáno jako velmi silná aktivita,“ sdělil KT kardinál Miloslav Vlk. „Polští biskupové za to byli dokonce komunistickým režimem plísněni. Ukázali však, jak církev může přispívat k tomu, aby se mezi dříve znepřátelenými národy obnovil pokoj.“ Podle kardinála Vlka si čeští biskupové také vyměnili s německými protějšky dopisy volající k vzájemnému odpuštění a obnově vztahů, a to v letech 1990 a 1995. Důležitý byl i pastýřský list českých biskupů již z roku 1945 odmítající v souvislostech odsunu Němců z českých zemí princip kolektivní viny.