Smazat Izrael z mapy světa?
Vydání: 2005/46 Dětské domovy, 4.11.2005, Autor: Kateřina Beščecová
Jak uvedla stanice BBC, Ahmadínedžád již dříve budil obavy svými výroky, že svoboda pochází z Boha a že Íránci jí mají mnohem více, než si lze představit. Přesto prý při svém nástupu do čela země v červnu tohoto roku sliboval, že pro extremismus v jeho zemi nebude místo.
NOVÉ ZNEPOKOJUJÍCÍ HROZBY
Izrael nyní požaduje vyloučení
Íránu z OSN. „Stát, který vyzývá ke zničení jiného národa, nemůže být členem
OSN,“ řekl izraelský premiér Ariel Šaron.
Také kuriální kardinál Roberto
Tucci pro Vatikánský rozhlas řekl, že hlava íránského státu tímto soudem závažně
poškodila i ty muslimské země, které Izrael uznávají. „Nyní se probudily nové
hrozby, které nás znepokojují,“ uvedl předseda Německé biskupské konference
kardinál Karl Lehmann a dodal, že se domníval, že podobná silná slova už jsou
otázkou minulosti. „Něco takového jsme neslyšeli po celých šedesát let,“ uvedl
emeritní pařížský arcibiskup Jean-Marie Lustiger, který je sám židovského původu
a 30 jeho příbuzných zahynulo v nacistických koncentračních táborech.
Za
obzvlášť závažné a nepřijatelné označil Ahmadínedžádovy protiizraelské výroky
také Vatikán. Ve svém prohlášení zároveň odsoudil nedávné teroristické útoky v
izraelském městě Hadera. „Svatý stolec znovu potvrzuje právo jak Izraelců, tak
Palestinců na mírový a bezpečný život v jejich vlastních státech. Stejně tak
cítí povinnost znovu apelovat na veřejné představitele na Blízkém východě, aby
se vyhnuli rozhodnutím, která způsobují rozdělení a smrt,“ řekl tiskový mluvčí
Joaguín Navarro-Valls.
KŘESŤANÉ SPOLEČNÉ SE ŽIDY
Rozhodné „ne“ všem projevům
antisemitismu a antijudaismu připomněl předseda Papežské rady pro jednotu
křesťanů kardinál Walter Kasper v souvislosti s probíhajícím 40. výročím vydání
deklarace II. vatikánského koncilu Nostra Aetate o dialogu s ostatními
náboženstvími.
„Koncilní deklarace Nostra Aetate, kterou katolická církev v
roce 1965 nově definovala svůj postoj k židovství, byla ještě větší událostí než
tzv. ,konstantinovský obrat‘ ve 4. století,“ uvedl již zmíněný kardinál Lustiger
na konferenci „Katolická církev a židovství“ ve Vídni (Konstantinovským obratem
nastala nová epocha pro církev, z utlačovaného a pronásledovaného křesťanství se
díky císaři Konstantinovi Velikému stalo státem podporované náboženství - pozn.
red.).
„Koncil neodmítá nic, co je pravé a svaté v jiných náboženstvích,“
řekl papež Benedikt XVI. při tradiční modlitbě Anděl Páně poslední říjnovou
neděli. V poselství ke 40. výročí vydání deklarace pak uvedl: „Od prvních dnů
mého pontifikátu - a zvláště u příležitosti návštěvy synagogy v Kolíně nad Rýnem
- jsem vyjádřil rozhodnou vůli pokračovat v cestě, po níž šel můj předchůdce Jan
Pavel II. Věřím, že v dialogu i v každodenních setkáních budou křesťané i Židé
společně svědčit o jediném Bohu...“
Sdílet článek na:
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
