Radostná zvěst pro Paříž
Vydání: 2004/46 Nevěra, 10.11.2004, Autor: Kateřina Beščecová
Křesťané hlásali evangelium v ulicích francouzské metropoleNa přelomu září a října se v Paříži konal Mezinárodní kongres pro novou evangelizaci. Čtyři tisíce delegátů z celého světa bylo přijato ve 110 místních farnostech. Po celý týden účastníci každé dopoledne naslouchali přednáškám biskupů a slavili mši svatou, odpoledne a večer pak hlásali evangelium: skrze bohoslužby a adorace, koncerty, divadelní představení, ale i programy pro lidi na ulici či pro mládež ohroženou drogami. Na podrobnosti akce, která měla být i jakousi křesťanskou protiváhou pohanského svátku smrti Helloween, jsme se zeptali Hany Kláry Mrňákové, která se kongresu zúčastnila.
S jakými cíli tato iniciativa vznikla?
Kongres pro novou evangelizaci je společnou iniciativou čtyř evropských arcibiskupů (vídeňského arcibiskupa Schönborna, pařížského arcibiskupa Lustigera, lisabonského patriarchy mons. Policarpa a bruselského arcibiskupa Danneelse). V "jejich" městech každý rok kongres probíhá, příště je na řadě Lisabon. Zmíněné kardinálové v ustavujícím dopise uvádí dva cíle iniciativy: jednak poskytnout lidem zapojeným do misijní práce v církvi příležitost k pravidelnému setkání a výměně zkušeností a jednak zahájit novou evangelizaci světových metropolí. Tato evangelizace se koná v zemích, které jsou původně křesťanské, ale v nichž je potřeba duchovní obnovy. Díky tomu se obnoví i jednotlivé farnosti, které program připravují a řada lidí má šanci prohloubit svou dosud vlažnou víru.
Dá se říct, že nová evangelizace je přiblížením víry dnešnímu světu?
Ano, právě na kongresu bylo vidět, jak církev k hlásání evangelia používá všechny dostupné prostředky, umění, kulturu, diskuse nebo pomoc chudým, ale nezastupitelná je přímá zvěst.
Co nejvíc oslovilo vás?
Byla jsem přijata v pařížské farnosti Notre Dame des Victoires. V tamním kostele celý týden probíhala adorace Nejsvětější svátosti. Venku byl stánek, kde si zájemci mohli při kávě popovídat o tom, co je z oblasti víry zajímá. Po celé čtvrti pak chodili dvojice farníků spolu s účastníky kongresu a přímo zvali lidi do kostela k modlitbě a adoraci, k setkání s živým Bohem. Často jsme mluvili i s lidmi, kteří do kostela nepřišli třeba několik desítek let. A najednou tam vstoupili a modlili se. Kněží nám pak vyprávěli, jak jsou nadšeni ze zpovědí lidí, kteří měli šanci po mnoha letech obnovit a očistit svůj život. Nepokřtění "hledající" tak dostali šanci nastoupit cestu s Kristem v jeho církvi.
Jaké byly reakce na tuto akci - ať už mezi věřícími, nebo nevěřícími? U francouzských věřících se kongres setkal s nadšením. Byla to pro ně velká událost, na kterou se celý rok připravovali. Každá farnost se toho chopila tak, jak sama uznala za vhodné, a připravila různé akce. Když si vybavím těch pár lidí, které jsme oslovili během evangelizace na ulici, bylo na nich vidět, že Boha opravdu hledají. Většinou jsme se nesetkali s nějakým výsměchem, ale naopak s nasloucháním. Uvědomili jsme si, že stojí za to hlásat evangelium. Sdílet článek na:
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články