26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Poutník míru, odpuštění a bratrství

9. 3. 2021

|
Tisk
|

Za „nejtěžší a nejdůležitější“ apoštolskou cestu Františkova pontifikátu označil ředitel vatikánských médií Andrea Tornielli návštěvu Iráku od 5. do 8. března. Byla naplněna živelnou radostí, gesty naděje i silnými symboly a svědectvími.

Vydání: 2021/11 Poutník míru, odpuštění a bratrství, 9.3.2021, Autor: Alena Scheinostová


Čtyři dny, šest měst, 7 500 kilometrů ve vzduchu i po zemi, deset tisíc věřících na nedělní mši svaté – to jsou některá z čísel 33. Františkovy zahraniční cesty do „starobylé a neobyčejné kolébky civilizace“. Do země, kterou od roku 2003 rozvrátily dva ozbrojené konflikty a narušily zde křehké soužití rozmanitých náboženských a etnických menšin, přijel povzbudit zdecimované křesťanské společenství a upoutat pozornost světa k jejich dramatu. Křesťanství bylo v Iráku přítomno od misie svatého apoštola Tomáše v 1. století. V posledních 20 letech pak vinou války i brutálního pronásledování klesl počet iráckých křesťanů z 1,5 milionu na odhadovaných 400 tisíc, tudíž tvoří pouhé procento obyvatel.
Naděje je mocnější než smrt
„Tragické ubývání křesťanů zde i na celém Blízkém východě je nevyčíslitelnou škodou nejen pro tyto lidi, ale i pro samotnou společnost, kterou opouštějí. Kulturní a náboženské tkanivo se oslabuje ztrátou kteréhokoli ze svých členů – jako u některého z vašich uměleckých koberců jedno vytržené vlákénko může poškodit celek,“ prohlásil Svatý otec při nedělním pietním setkání v Mosulu, kde uctil mučedníky posledních válek. Mosul byl jedním z center křesťanského osídlení Ninivské pláně, avšak poté, co v červnu 2014 padl do rukou džihádistů z tzv. Islámského státu, odtud byli křesťané vyhnáni a jejich domy a památky takřka úplně zničeny.
„Dnes, navzdory všemu, znovu potvrzujeme své přesvědčení, že bratrství je mocnější než bratrovražda, že naděje je mocnější než smrt, že mír je mocnější než válka,“ potvrdil papež mezi troskami chrámů čtyř křesťanských církví. „Toto přesvědčení nikdy nebude udušené v krvi prolévané těmi, kdo zvrhle překrucují jméno Boží, když kráčejí cestou ničení,“ zdůraznil František. Setkání, kdy vedle duchovních promluvili svědkové pronásledování, ale i přátelské mezináboženské spolupráce, se završilo požehnáním památníku ve tvaru chaldejského kříže a vypuštěním holubice jako symbolu míru. „Zde, kde křesťané vytrpěli nucené vysídlení (2003–2017), se papež modlil za šíření míru a spravedlnosti, pokojného soužití a bratrství mezi lidmi,“ hlásá nápis na kříži. Klíčové momenty návštěvy přenášela vatikánská televize CTV.
Církev mnoha mučedníků
„Mučednickou církev“ Iráku pak papež povzbudil při setkáních a mších svatých v Bagdádu, Karakoši a Erbílu. V Bagdádu v pátek navštívil zdejší křesťany v moderní syrsko-katolické katedrále Panny Marie Matky spásy. Toto místo bylo teroristy poprvé napadeno roku 2004, poté se v předvečer slavnosti Všech svatých 2010 stalo dějištěm krvavého útoku, kdy zahynuli dva kněží a pět desítek laiků. „Vaše návštěva nám dává sílu překonat nepřátelství a dosahovat bratrského soužití, které bude ctít rozmanitost a pluralismus,“ ujistil Františka jeden z hlavních hostitelů, babylonský patriarcha Louis Raphael Sako. Papež zde mezi jiným vyzdvihl odvahu a oddanost iráckých biskupů, kteří vytrvali po bohu věřících jako pastýři a otcové i v čase války.
Kardinál Sako následující den koncelebroval v chaldejské katedrále sv. Josefa v Bagdádu bohoslužbu ve starobylém chaldejském obřadu – František jej vedl jako vůbec první papež v historii. Mše se zúčastnili i irácký prezident Barham Sálih a premiér Mustafa Kázimí. Oba se předtím se Svatým otcem soukromě přivítali.
Deset tisíc lidí se pak shromáždilo na nedělní mši svaté, kterou František slavil na stadionu v Erbílu – metropoli autonomního iráckého Kurdistánu, kam za války uprchly desetitisíce křesťanských rodin. „Dnes můžeme vidět a dotknout se toho, že církev v Iráku je živá, že Kristus žije a jedná v tomto svém svatém a věrném lidu,“ zdůraznil papež v homilii. Symbolicky rezonoval evangelní úryvek z třetí postní neděle o vyhnání kupců z chrámu a jeho obnovení ve třech dnech (Jan 2,13-25). „Pán nám slibuje, že silou svého vzkříšení může vzkřísit nás a naše společenství z trosek způsobených nespravedlností, rozdělením a nenávistí – to je příslib, který slavíme v této eucharistii,“ řekl papež. Názorné bylo v této souvislosti požehnání sochy Panny Marie z města Karamleše, kterou džihádisté zničili. Očištěná a zrestaurovaná socha se nyní vrátí na své někdejší místo. V závěru této mše Svatý otec osobně pozdravil hlavu asyrské církve Východu, katolikose Gewargise III.
K věřícím rozmanitých iráckých náboženství se obrátil na sobotním setkání v historickém Uru, u paty údajného domu praotce židů, křesťanů i muslimů Abraháma. Stejně jako na ostatních místech své návštěvy tu vyslechl silná svědectví utrpení, strádání a obětí, ale také odpuštění a naděje. Přítomným poté připomněl: „My židé, křesťané a muslimové společně s bratry a sestrami dalších náboženství ctíme praotce Abraháma tím, že činíme, co on: hledíme na nebe a kráčíme po zemi.“ Povinností věřících je pak dle papeže pomáhat i ostatním lidem „pozvednout zrak a dívat se k nebi“.
Nelze zabíjet v Božím jménu
František poté rozhodně prohlásil, že „nejrouhavější urážkou Boha je znesvětit jeho jméno nenávistí k bratru. Nesnášenlivost, extremismus a násilí se nerodí z náboženského ducha, ale jsou zradou náboženství,“ zdůraznil Svatý otec před shromážděním křesťanů, muslimů, mandejců či jezídů – obětí posledních konfliktů i těch, kdo bývají spojováni s jejich viníky. „My věřící nemůžeme mlčet, když terorismus zneužívá náboženství. Je na nás, abychom s jasností rozptýlili nedorozumění,“ podtrhl papež.
Shodu na potřebě rovných práv a spravedlnosti pro náboženské menšiny včetně křesťanů pak papež František našel u velkého ájatolláha Alího al-Sistáního, kterého navštívil v jeho domě v posvátném šíitském městě Nadžáfu. Přijetím u této hlavní autority šíitských muslimů v Iráku František učinil další krok v dialogu s muslimským světem v duchu úsilí Vysokého výboru pro lidské bratrství, kde od roku 2019 pracují zástupci Vatikánu po boku islámských autorit na nápravě vztahů mezi náboženstvími.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou