Vydání: 2008/35 Máme doma prvňáčka, 26.8.2008, Autor: Martin T. Zikmund

K první veřejné debatě mezi republikánem McCainem a jeho demokratickým protějškem Barackem Obamou nedošlo ve sportovní aréně ani v televizním studiu (i když CNN tento první „test“ předvolebního klání odvysílala), nýbrž v křesťanském společenství baptistického sboru na jižním předměstí Los Angeles. Oba prezidentské kandidáty sem v půlce srpna pozval Rick Warren, zdejší pastor, který jejich separátní vystoupení také moderoval.

Oba hosté - John McCain a Barack Obama - se před 23 tisíci návštěvníky kostela přihlásili k Ježíši Kristu. Obama, člen Sjednocené církve Kristovy z Chicaga, vysvětloval, že křesťanství pro něj znamená „kráčet pokorně před Bohem“. Pro McCaina zase víra znamená, že je zachráněn a jeho hříchy jsou mu odpuštěny (byť se zatím nedal pokřtít).

Největší zážitek: vánoční kříž v blátě
Největším životním zážitkem pro McCaina prý bylo, když mu během jeho zajetí ve Vietnamu na Štědrý večer jeden z hlídačů tajně uvolnil pouta a nakreslil mu kříž do bláta. „V ten moment jsme prostě byli dva křesťané, kteří sdíleli společný okamžik,“ řekl McCain, člen Episkopální církve (americké větve anglikanismu), který však navštěvuje baptistický sbor ve Phoenixu (Arizona). Rozdíly mezi oběma hosty vyzněly nejzřetelněji v otázce potratů. Zatímco McCain vysvětloval, že lidský život začíná početím a od toho momentu má plod lidská práva, Obama tvrdil, že stanovit přesně, kdy se plod stává člověkem, přesahuje jeho kompetenci. Vyslovil se pro právo ženy na potrat, ale chtěl by počet potratů redukovat. Dodal, že nevěří, že by ženy k takovému rozhodnutí dospívaly lehkovážně.
Také v pohledu na homosexualitu se oba lišili. I když je Obama zásadním přívržencem tradičního manželství, nesouhlasí s tím, aby ústava říkala výslovně „NE“ homosexuálním svazkům. McCain je naproti tomu jejich rozhodný nepřítel.
Na otázku, jestli existuje zlo, odpověděl Obama, že zlo je na světě pořád přítomné. Jednotlivci nejsou schopni zlo vymýtit, je to podle něj „Boží úkol“. McCain spojil otázku zla s teroristy typu Usámy bin Ládina. Jako prezident by v případě nutnosti Usámu hnal až k „branám pekla“ a zajistil jeho potrestání. Warren se ptal i na další otázky, například na životní prostředí. Podle odborníků „zabodoval“ mezi evangelikály více John McCain, protože nabízel jednoznačnější odpovědi.

LÉŽERNĚ OBLÉKANÝ KAZATEL
Proč ale dostal šanci moderovat první debatu mezi McCainem a Obamou právě Rick Warren? Podle Davida Gibsona z týdeníku Tablet je Warren „masově populární pontif protestantského evangelikalismu, který má moc vytvořit či znemožnit kandidaturu toho či onoho“. Gibson jej považuje za skutečného nástupce Billyho Grahama, a to nejen proto, že má smysl pro politiku, ale protože ztělesňuje dominantní roli víry v americké společnosti: chodí ležérně oblékaný, káže tisícům věřících podle powerpointových prezentací, vydává jedny z nejprodávanějších knih. Nadto má geniální organizační talent, který – jak píše Gibson – „využívá na vybudování církevního hnutí takovým způsobem, že vedle něj bledne i postava sv. Pavla“. Warren a jeho štáb například poskytl školení již půl milionu pastorů na celém světě.
K evangelikálům, kteří kladou důraz na bezprostřední vztah k Ježíši Kristu (bez liturgie a kléru), se hlásí nejméně 30 procent Američanů z různých církevních denominací. Odtud také jejich klíčový význam ve volební kampani. Katolíci tvoří sice největší křesťanskou církev v USA, ale hnutí evangelikálů je početnější a názorově soudržnější.

---

Evangelikálům již nestačí být proti potratům
Zejména ve Spojených státech byli evangelikálové až donedávna spojováni s tzv. náboženskou pravicí. V etických i politických otázkách byl pro ně rozhodující odmítavý vztah k potratům a k homosexuálním sňatkům. Bývali rovněž tradičně nakloněni démonizovat politické nepřátele USA (Sovětský svaz, Irák, Irán...). Evangelikálové, kteří svými hlasy pomohli Bushovi do Bílého domu, se ale v posledních letech významně mění – tuto změnu představuje právě Rick Warren. Ten jako syn a vnuk baptistického kazatele, který přejal tradiční evangelikální agendu, zdůrazňuje, že nestačí být proti potratům, ale je třeba se starat také o podmínky, do nichž se dítě narodí (o sociální otázky, o vzdělání atd.). K jeho přínosům patří rovněž apel na zdvořilost v politické diskusi. Ačkoliv jsou Warrenovi zjevně pořád bližší McCainovy postoje, přesto se snaží být vůči Obamovi korektní a dává vlastním stoupencům možnost, aby se rozhodovali podle svého svědomí a nenechali se vehnat do stádového rozhodnutí. Je to cenné zvláště proto, že v USA je dosud pro mnohé evangelikály nepředstavitelné, aby někdo mohl být demokratem a křesťanem zároveň.