Návštěva papeže v Rusku je zatím nemožná
Vydání: 2005/40 Křesťanská nakladatelství na Slovensku, 27.9.2005, Autor: Kateřina Beščecová
Setkání Benedikta XVI. s ruským pravoslavným patriarchou Alexijem II. přichází v úvahu, ale pouze na „neutrálním území“ - tedy mimo Řím a Moskvu. V rozhovoru pro italský deník La Repubblica to uvedl předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Walter Kasper.
Dosavadní rozhovory mezi papežem a patriarchou zkrachovaly především z toho důvodu, že katolíci v Rusku jsou obviňováni z proselytismu (přetahování věřících). Již v roce 1997 mělo proběhnout setkání Alexije II. s Janem Pavlem II. na území Rakouska, ale nakonec se neuskutečnilo. Patriarcha tehdy vyjádřil svůj respekt k papeži a jeho snahám o posílení katolické církve, ale připomněl, že konflikt mezi oběma církvemi má hluboké kořeny. „Trvám na tom, že katolická strana musí prokázat vůli k radikální změně své politiky v Rusku a v ostatních zemích Společenství nezávislých států. Především musí odmítnout přesvědčování věřících, aby konvertovali,“ řekl.
Nyní se vztahy mezi Moskvou a Římem, jak uvedla rakouská stanice ORF, velmi zlepšily. Přesto však podle kardinála Kaspera papežova cesta do Ruska zatím nepřichází v úvahu.
SILNÁ PRAVOSLAVNÁ CÍRKEV
Po rozpadu SSSR získala Ruská pravoslavná církev, která již od 18. století plnila roli státního náboženství, znovu svou silnou pozici. Prezidenti Boris Jelcin i Vladimir Putin se pravidelně setkávali s patriarchou a veřejně demonstrovali svou příslušnost k pravoslavné církvi. Zatímco v posledních letech sovětského režimu bylo v Rusku pouze 19 klášterů, sedm tisíc farností a tři semináře, údaje z roku 2003 už hovoří o 23 tisících farních společenství, 155 biskupech a 614 klášterech.
Jak uvedl měsíčník pro společnost a náboženství Herder Korrespondenz, v současné době je Ruská pravoslavná církev nejvýznamnější organizací v Rusku. Žádný politik si nedovolí ignorovat její statistický a politický potenciál, a dokonce i vedoucí činitelé komunistické strany se rádi na veřejnosti ukazují s patriarchou. Nejen v církevních kruzích panuje přesvědčení, že bez masivní podpory církve by pravděpodobně Jelcin nebyl v roce 1996 podruhé zvolen prezidentem. A ještě daleko silněji podpořila církev volbu Vladimira Putina v roce 2000. Po jeho prezidentské přísaze 7. května 2000 sloužil patriarcha bohoslužbu v chrámu Zvěstování Panny Marie. Svou promluvu tehdy završil slovy: „Ujišťuji vás, že Ruská pravoslavná církev bude stát neochvějně po boku státní moci... Ať vám Bůh žehná a provází vás při vaší službě pro slávu vlasti a blaho jejích obyvatel.“ Prezident Putin tedy - podle listu Herder Korrespondenz - považuje spolupráci s pravoslavnou církví za nosný pilíř své vnitřní politiky.
Za zmínku stojí také fakt, že patriarcha Alexij II. před třemi a půl lety vysvětil kostel přímo v moskevském sídle ruské tajné služby (FSB). Alexij II. i šéf FSB Nikolaj Petrušev pak shodně prohlásili, že je velmi důležité, aby FSB disponovala vlastním kostelem, protože tato organizace poskytuje ruskému státu velmi důležité služby. Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
