Kompas pro společnost
Vydání: 2004/4 Chybí církvi osobnosti?, 9.9.2004, Autor: Jaroslav Šebek
SOCIÁLNÍ DOKUMENT RAKOUSKÝCH CÍRKVÍ
Loni 30. listopadu, na 1.
neděli adventní, byl v Rakousku oficiálně zveřejněn sociální dokument
"Sozialwort" (Sociální slovo) . Bylo to poprvé, kdy na přípravě takového
materiálu spolupracovalo všech 14 křesťanských církví, členů rakouské Ekumenické
rady církví. Také z tohoto důvodu byla prezentace dokumentu provázena velkým
zájmem a očekáváním.
Na 138 stranách se Sozialwort věnuje hned
několika oblastem společenského života. Vedle sociální tematiky se zabývá i
problematikou vzdělanosti, ochrany života ve všech jeho stadiích, angažovaností
křesťanů v občanské společnosti a postoji k ochraně životního prostředí.
Podstatnou kapitolu v něm tvoří také vztah křesťanů ke sdělovacím prostředkům a
mediální výchově. Linecký biskup Maxmilian Aichern, který se v rámci Rakouské
biskupské konference věnuje sociální problematice, označil dokument za "kompas
pro myšlení, život a sociální aktivity rakouských církví". Vídeňský kardinál
Schönborn zdůraznil povinnost církví jít společnou cestou také při řešení
sociálních otázek. V podobném duchu se vyjádřili i představitelé dalších
křesťanských církví. Metropolita řecké pravoslavné církve v Rakousku Staikos
například vyzdvihl úkol křesťanů být tvůrci pokoje, a ten předpokládá i sociální
spravedlnost.
PŘÍPRAVNÁ FÁZE
Příprava dokumentu
trvala čtyři roky (práce byla zahájena na počátku roku 2000) a prošla několika
fázemi. Na počátku byly shromažďovány konkrétní zkušenosti z praxe jednotlivých
sociálních institucí a neziskových organizací. Výsledky pak byly několikrát
veřejně prezentovány a vedla se o nich široká a odborně fundovaná debata. K
nejvíce diskutovaným tématům patřily otázky postavení žen ve společnosti, různé
problémy, spojené s prací (vazby mezi rodinným životem a prací, mezilidské
vztahy na pracovišti, nezaměstnanost a její důsledky, sociální perspektivy mladé
generace atd.), ale i otázky integrace cizinců, které patří v Rakousku k velmi
citlivým bodům (charitativní organizace často podrobují kritice vládní politiku
vůči azylantům). Závěrečná fáze pak spočívala v redakci definitivní podoby textu
na půdě Ekumenické rady církví.
CHVÁLA I
KRITIKA
První týdny po zveřejnění dokumentu byly v Rakousku ve
znamení četných veřejných diskusí za účasti představitelů církevního i veřejného
života. V diecézi Gurk-Klagenfurt například inicioval biskup setkání podnikatelů
tamního regionu. Ocenění zaznělo z různých stran, od politiků, odborů, ale i z
řady občanských sdružení. Někteří komentátoři však hodnotili Sozialwort pouze
jako kritiku úsporných opatření a sociální necitlivosti současné rakouské vlády.
Výtky na adresu dnešní koalice (ÖVP-FPÖ) za ohrožení sociálního smíru v Rakousku
se totiž objevily i v rámci diskuse o konečné podobě textu. Představitelé
rakouských lidovců, kteří jsou její hlavní součástí, upozorňovali na to, že
pouze hospodářská stabilita, kterou mají zaručit připravované sociální reformy,
je schopná zajistit vyšší životní úroveň. Oponenti vládní politiky argumentovali
tím, že přitom není možné zapomenout na lidský rozměr hospodářských přeměn. Na
adresu autorů dokumentu proto padala často obvinění, že se jedná o pouhou
kritiku tržního hospodářství, kterou je možné slyšet z levicových řad. Ozvaly se
však i hlasy, jež tvrdily, že jde o pokus o obnovení mocenského vlivu
politického katolicismu, který má v Rakousku dlouhou tradici, a je spojen také s
temnou kapitolou meziválečného období, kdy byl za spoluúčasti části církevních
kruhů nastolen antidemokratický systém. Jeden z koordinátorů celého projektu
však těmto názorům oponoval, že církvím nešlo o vyslovení podpory pro určitý
hospodářský řád nebo společenský systém, ale především o zajištění sociální
spravedlnosti pro co nejširší okruh lidí. Na prahu třetího tisíciletí poskytuje
dokument vodítko pro orientaci ve složitých problémech doby, je současně
zakotven v evangelním poselství a přináší pozitivní zkušenost ekumenické
spolupráce. Iniciativa u našich sousedů by mohla otevřít také další témata
diskuse k aktuálním otázkám vztahu mezi církví a společností, kterou otevřel
dokument České biskupské konference Pokoj a Dobro, vydaný v listopadu 2000.
Rakouský kardinál Christoph Schoenborn na staveništi jednoho z nových rakouských kostelů.
Snímek archiv KT
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
