Kardinál Vlk navštívil rovníkovou Afriku
Vydání: 2006/20 Bereme modlitbu vážně?, 15.5.2006, Autor: Kateřina Beščecová
Minulý týden se kardinál Miloslav Vlk vrátil ze čtrnáctidenní cesty po rovníkové Africe. Vedle tropického vedra, které po prvním vstupu na území překvapí asi každého Evropana, ho zarazila i nesmírná chudoba a pro nás nepředstavitelné životní podmínky. Ale také vřelé přijetí místních obyvatel, kteří mají nesmírnou úctu k autoritám v církvi a například poklekání nebo líbání rukou je pro jejich kulturu samozřejmostí. V neposlední řadě pana kardinála překvapil i vysoký počet katolíků, ať už v Kamerunu (asi 50 %), kde se setkal s biskupy z rovníkové Afriky, nebo v Ugandě (asi 40 %), kde v Buikwe posvětil první česko-ugandskou nemocnici.První kroky kardinála Vlka směřovaly do západoafrického Kamerunu poblíž Guinejského zálivu, kde se zúčastnil duchovního setkání afrických biskupů, přátel Hnutí fokoláre. A přestože to bylo setkání dvaceti místních biskupů z osmi afrických zemí, kteří si po přednáškách a diskusi vyměňovali své zkušenosti, nebyl zde kardinál Vlk jediným „bílým“ účastníkem. Ve Středoafrické republice totiž již několik desetiletí působí dva bílí biskupové, italští misionáři. A i zde, v horkých oblastech nedaleko rovníku, s kulturou, zvyky i podnebím zcela odlišným od těch našich, mohl kardinál Miloslav Vlk čerpat inspiraci pro církev v Česku: „V Kamerunu, poblíž hranic s Nigérií, jsem navštívil jedno místo v pralese. Jmenuje se Fontem. Před čtyřiceti lety hrozilo kmenu Bangwa, který zde žije, že vymře. Dětská úmrtnost zde byla 97 %, a tak tamější král žádal v Evropě o pomoc. Obrátil se také na katolickou církev. Bylo to zrovna v době II. vatikánského koncilu, když tam poslali tým lékařů a odborníků z Hnutí fokoláre a ti svou prací kmen zachránili (úmrtnost snížili asi na 3 %). Touto cestou byl kmen postupně evangelizován, a tak vzniklo, jako zázrak v pralese, křesťanské město. Nyní tam je velký kostel, rozsáhlý nemocniční komplex a kolej, kde se vzdělává asi 400 dětí. Navštívil jsem místní farnost a hovořili jsme o různých způsobech evangelizace. Na jednu farnost, která je opravdu velká, je jeden kněz a asi 50 katechetů. Ti se každý měsíc setkávají, jsou připravováni a pak vysíláni do svých oblastí. Tenhle příklad mi přišel jako velmi zajímavý podnět i pro nás, obzvláště v pražské arcidiecézi, kde se mj. v procesu obnovy farností snažíme především obnovit farnost jako společenství a při tom dělat určitou rekonstrukci a slučování farností,“ vysvětluje kardinál Vlk.
Jako velmi bolestnou popisuje pražský arcibiskup místní chudobu. Pohled, který se naskytne návštěvníkovi přijíždějícímu k velkým městům, je pro Evropana naprosto nepředstavitelný. Podél velmi prašných cest, před chatrčemi z dříví, listí a trávy, ve špíně na udusané hlíně, žijí místní rodiny. Běžně třeba se šesti, sedmi nebo osmi dětmi. Protože nenašly obživu na venkově (v Ugandě je nezaměstnanost 60 %), přestěhovaly se do měst, zvláště do Kampaly. Ale ani tady rodiče nenalezli práci, a tak žijí v bídě, často jen z ovoce, které nasbírají. „Na zemi, v tom prachu a špíně, mají vyložené ovoce, ale i maso, a to se snaží prodávat. Po ulicích chodí děti a nosí umělohmotné kanystry s vodou. Zvláště pohled na děti a staré lidi je velmi bolestný. A pro nás, Evropany, je jen těžko pochopitelné, jak tam takhle mohou žít - nebo spíš přežívat,“ popisuje kardinál Vlk.
POŽEHNÁNÍ NEMOCNICE
Kardinál Vlk vysvětluje, že v Kampale, hlavním městě Ugandy, a v jejím okolí před nedávnem vlna AIDS vyhubila asi 30 % obyvatelstva. Také válka, která zde byla asi před 10 lety, způsobila že mnoho dětí osiřelo. „A právě tahle skutečnost přitáhla aktivity Arcidiecézní charity Praha, aby pomáhala. Jednak formou adopce na dálku, jednak nově zbudovanou nemocnicí,“ říká kardinál Vlk. Zdravotnické zařízení, ke kterému je zároveň připojena škola pro porodní asistentky, kardinál Miloslav Vlk slavnostně otevřel a požehnal v neděli 7. května.
„Duše Afričana je přirozeně náboženská, má schopnost vnímat nadpřirozeno. Také liturgie, jak jsem měl možnost poznat při žehnání nemocnice v Buikwe, je tady velmi živá, plná zpěvu, hudby a tance. Asi každého návštěvníka se velmi pozitivně dotkne, když při pozdvihování najednou celý kostel zatleská. To je znamení opravdové účasti věřících na liturgii,“ říká kardinál. Dodává, že budova nemocnice byla otevřena podle plánu, zatím je hotova hrubá stavba, bez zařízení. „Určitě bude dobré, když budou lidé dál posílat své příspěvky na konto Arcidiecézní charity Praha,“ říká kardinál. Ta z vlastních zdrojů na stavbu sehnala přibližně 9,5 milionu korun a dalších 6,5 milionu získala dotací z ministerstva zahraničí. V průběhu května tak má začít ambulantní provoz nemocnice a koncem května by mělo doputovat i zdravotnické vybavení. Plný provoz, včetně porodního a operačního sálu, se nejspíš rozběhne od září 2006. Bude zajišťován českým týmem lékařů a zdravotních sester ve spolupráci s místními a zaštítí je místní Diecézní charita Lugazi spolu s Arcidiecézní charitou Praha.
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
