Finská církev slaví 850. narozeniny
Vydání: 2005/9 Osamělost ve společenství, 22.2.2005, Autor: Kateřina Beščecová
Jak přišlo křesťanství do „poslední pohanské země v Evropě“
Celý rok 2005 je věnován oslavám 850. výročí příchodu křesťanství do Finska. Ty byly zahájeny na slavnostní bohoslužbě v katedrále v Turku projevem finské prezidentky Tarji Halonenové. Oslavy vrcholí 27. února při slavnostní bohoslužbě v katolickém kostele sv. Jindřicha v Helsinkách, kterou bude sloužit polský biskup Józef Wróbel. Tento den si totiž Finové připomínají příchod biskupa Jindřicha, který do země přinesl křesťanství, a zároveň slaví 50. výročí založení helsinského biskupství.
Papež Jan Pavel II. za svého legáta na těchto oslavách jmenoval arcibiskupa Joachima Meisnera z Kolína nad Rýnem. Zároveň byl ve Finsku rok 2005 vyhlášen jako jubilejní rok. Cílem těchto kroků je ukázat, jaký vliv má křesťanství na finskou společnost a kulturu. V zemi, kde 86 % obyvatel tvoří příslušníci luterské církve a pouhé 1 % katolíci a 1 % pravoslavní, budou v průběhu roku součástí oslav nejen výstavy, koncerty či semináře, ale i ekumenické akce a řada bohoslužebných shromáždění.
FINOVÉ ŽIJÍ DESATEREM
„Víra ve Finsku je podle mého soudu živá a žitá, bez zbytečných vnějších efektů,“ říká velvyslankyně České republiky ve Finsku Alena Prouzová, která sama navštěvuje mezinárodní bohoslužby právě v kostele sv. Jindřicha v Helsinkách. „Účast je poměrně vysoká, takže neděle a svátky mi často připomínají mé dětství, kdy jsem potkávala spoustu lidí jdoucích či jedoucích do kostela,“ vzpomíná. „Každou neděli se tam sejde přepestrá směs národů - Finové, Španělé, Italové, Brazilci, Japonci, Filipínci, ale i Češi nebo Poláci. Nejen víra, ale i život v diaspoře nás stmeluje natolik, že není podstatné, jestli jsem česká, španělská či maďarská velvyslankyně, nebo filipínská či somálská služebná,“ dodává Alena Prouzová. „V každodenním životě Finové žijí Desaterem, nekradou, neničí, co je společné všem. , Obecně se k sobě chovají slušně a s respektem, nestane se, že by někdo někomu vynadal, nebo se na něj obořil.“
PRVNÍ MUČEDNÍK
Křesťanství přinesla do Finska v roce 1155 křížová výprava vedená švédským
králem Erikem IX. a biskupem Jindřichem. V zemi se tehdy objevili i první
misionáři, kteří na západě a jihu dnešního Finska (tehdy spadajícího pod švédské
království) začali šířit křesťanství. Biskup Jindřich, původem Angličan, se do
Švédska dostal v delegaci vyslané papežem a byl zvolen biskupem ve švédské
Uppsale. Jeho cílem bylo přinést křesťanství do poslední pohanské oblasti v
Evropě - do Finska a oblastí Baltského moře. Přestože zprávy o prvních
křesťanech ve Finsku sahají až do 10. století, v době biskupa Jindřicha ještě
neexistovala organizovaná církev. Ten se proto snažil uspořádat církevní poměry,
kázal a cestoval po Finsku. Při jedné své cestě ze severu země ho však 20. ledna
1156 přepadl jistý sedlák a zabil ho. Finové si dodnes Jindřicha - který byl ve
13. století svatořečen a od 15. století prohlášen za finského národního světce -
váží jako historické postavy, prvního biskupa a mučedníka.
Kostel sv. Jindřicha v Helsinkách, kde si 27. února věřící připomenou 850 let od příchodu tohoto světce do země.
Sdílet článek na:
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
