Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomněli náboženští představitelé, politici i pamětníci. V někdejším koncentračním táboře v Osvětimi poblíž tzv. Brány smrti předsedal bohoslužbě krakovský arcibiskup kardinál Stanisław Dziwisz, který připomněl, že „mír je darem Božím a Boha je o něj třeba stále prosit. Proto jsme se zde shromáždili – abychom se modlili, než učiníme následující krok, jímž je poučení z dějin a ze svědectví o minulosti.“ Slavnostní bohoslužby se účastnil mj. polský prezident Bronisław Komorowski a reprezentanti dalších evropských států včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky. Připojilo se k ní kolem sto padesáti někdejších vězňů osvětimského tábora. Celkově se v tento den do Osvětimi vrátilo kolem tří set někdejších vězňů s delegacemi ze čtyřiceti států světa.

Na letošní rok připadá 70. výročí konce holokaustu a osvobození osvětimského lágru, jehož se nedočkalo 1,1 milionu lidí, z toho až 90 % Židů z různých evropských zemí, ale také Romové, Poláci, homosexuálové, váleční zajatci či katoličtí duchovní a laici. Na 58 000 vězňů bylo v půli ledna 1945 z tábora v Osvětimi odsunuto do Říše, kolem 9–15 000 osob zahynulo v pochodech smrti. Osvobození Rudou armádou se 27. ledna 1945 v lágru dočkalo pouhých sedm tisíc uvězněných.

Česká připomínka 70. výročí osvobození osvětimského lágru trvala dva dny. 26. ledna se na Pražském hradě uskutečnil 4. ročník mezinárodní konference Let My People Live!, pořádané Evropským židovským kongresem ve spolupráci s Evropským parlamentem a Českou republikou. Předmětem jednání byla debata o nárůstu antisemitismu a extremismu ve světě; jednotlivé hlasy přezvučil výrok prezidenta Miloše Zemana o hrozícím „superholokaustu“ ze strany radikálních islamistů a jeho výzva k mezinárodní ozbrojené akci proti skupině Islámský stát. 

Předsedové evropských parlamentů, kteří se setkání účastnili, poté společně předložili deklaraci a v ní doporučili vytvořit pracovní skupinu, jež by připravila legislativní úpravy k účinnějšímu potírání podněcování k rasismu, netoleranci a zločinů z nenávisti. „Je nezbytně nutné, aby parlamenty, vlády, mezinárodní organizace a občanská společnost po celém světě zaujaly politiku nulové tolerance proti těmto fenoménům,“ stojí v textu deklarace. Skupinu má podle signatářů svolat předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, autor výroku prosloveného krátce po letošních teroristických útocích v Paříži: „Musíme zajistit, aby se nenávist nestala nakažlivou.“

Následující den strávili účastníci kongresu spolu s pamětníky na pietních aktech na Pražském hradě a v Památníku Terezín. Odpolední pieta v Terezíně časově souzněla s memoriálem v Osvětimi a dalších místech v Evropě a také promluvili lidé, kteří zde byli za druhé světové války vězněni. Na své internované rodiče vzpomněl třeba tajemník Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus. Lidé, kteří přežili holokaust, se podle něj dělí na dvě skupiny. „První zachovává mlčení. Nezmiňují nic, co by jen vzdáleně tuhle historii připomínalo. A druhá chce naopak všechno sdílet. Chtějí vykřičet svoje svědectví a chtějí varovat,“ uvedl Kraus. Zapojení mladé generace a sdílení této neradostné části evropské historie patří k činnosti terezínského i osvětimského památníku: na obě místa se vydávají například školní skupiny, Osvětim je každoročním cílem zářijového mezinárodního setkání mladých, pořádaného Komunitou Sant’Egidio. Na terezínské pietní akci 27. ledna se podílely děti třeba rozsvícením šesticípé židovské hvězdy složené z plamínků svic.