Dvojí audience kardinála Vlka u Benedikta XVI.
Vydání: 2006/8 Duchovní služba v armádě, 20.2.2006, Autor: Kateřina Beščecová
„Trpělivost, jděte dál!“ vzkazuje českým katolíkům papež
Během
osmidenní návštěvy Říma, kam přijel moderovat setkání asi stovky biskupů z
celého světa - přátel Hnutí fokoláre, se kardinál Miloslav Vlk setkal s papežem
Benediktem XVI. hned dvakrát. Poprvé to bylo při téměř půlhodinové soukromé
audienci 10. února, podruhé pak s ostatními biskupy 15. února na tradiční
středeční generální audienci. Kardinála Vlka, kterého jsme zastihli na telefonu
přímo v Castel Gandolfu, jsme se zeptali:
Jak jste prožíval svou první soukromou audienci u Benedikta XVI.?
První audienci u papeže jsem prožil již s českými biskupy v rámci návštěvy „Ad limina“ na podzim loňského roku. Tehdy jsem měl možnost jít k papeži sám, ale pozval jsem i ostatní biskupy ze své diecéze. Nyní jsem byl tedy na první soukromé audienci. S biskupy-přáteli Hnutí fokoláre jsme pak žádali ještě o přijetí na zvláštní audienci, ale protože papež má velmi nabitý program, zúčastnili jsme se tradiční středeční generální audience s ostatními a papež nám řekl několik pozvbzujícíh slov.
Co vás při té úplně první audienci „mezi čtyřma očima“ nejvíc oslovilo?
To, jak Svatý otec velmi pozorně naslouchal a zajímal se o naše aktivity. Když jsem mu vyprávěl, že se vedle této skupiny katolických biskupů setkáváme také s biskupy různých církví na různých místech ve světě a že například před rokem jsme byli na pozvání partiarchy Bartoloměje v Cařihradě, byl překvapen a potěšen. Hned jsem mu vyprávěl o setkání v Bukurešti loni na podzim (na pozvání patriarchy Rumunské pravoslavné církve Teoktista - pozn. red.)a papeže velmi zaujalo vše, co děláme, protože ekumenismus, a zvláště kontakty s pravoslavnými, jak řekl už na začátku svého pontifikátu, jsou jeho prioritou.
Hovořil jste se Svatým otcem i o tom, proč (ke zklamání mnohých věřících) letos nenavštíví Česko?
Svatý otec tuto otázku sám otevřel. Řekl, že musíme respektovat diplomacii. Je to zcela pochopitelné. Před Prahou jsou na pořadu jiná hlavní města, nebyl ještě například ani v Berlíně, takže při odložení návštěvy nejde o nic jiného než o otázku diplomatickou.
Při audienci jste zmínil také potíže, se kterými se církev v České republice potýká (mj. jednání se státem a novela církevního zákona). Vzkázal papež věřícím v naší republice nějaká slova povzbuzení?
Řekl jsem upřímně, jak situace vypadá, jaké jsou těžkosti. Svatý otec velmi pozorně poslouchal a - když to shrnu - v podstatě řekl: Trpělivost, jděte dál. Máte dost zkušeností z totalitního režimu...
Když bychom se ještě vrátili k setkání biskupů-přátel Hnutí fokoláre, jak na toto toto setkání reagoval Svatý otec?
Během soukromé audience jsem Svatému otci představil tu velkou skupinu
biskupů, její cíle a aktivity. Předal jsem mu u této příležitosti knihu projevů,
které k nám během třicet let setkávání pronesli papež Pavel VI. a Jan Pavel II.
Komentoval to slovy: „Aha, tak to bude třeba také říci nějaké slovo.“ A to také
dodržel - v závěru generální audience řekl: „Zdravím vás, drazí biskupové, kteří
se účastníte 30. setkání organizovaného Hnutím fokoláre, a povzbuzuji vás,
abyste stále více prohlubovali autentickou spiritualitu společenství, kterou se
má kněžská a biskupská služba vyznačovat.“
* * *
Již
potřicáté se v italském Castel Gandolfu uskutečnilo setkání biskupů-přátel Hnutí
fokoláre, které moderoval pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk. Hlavním
tématem byl Ježíš ukřižovaný a opuštěný ve spiritualitě Hnutí fokoláre a
papežova nová encyklika Deus Caritas est. První setkání se uskutečnilo v roce
1977 z iniciativy cášského biskupa Klause Hemmerleho. Po jeho smrti, v roce
1994, se stal jeho nástupcem kardinál Vlk, který moderuje tato katolická
setkávání biskupů v Castel Gandolfu, ale i ekumenická setkávání biskupů na
různých místech světa.
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
