Církev má vést v Evropě dialog
Vydání: 2004/50 Předvánoční domov, 8.12.2004, Autor: Kateřina Beščecová
Rozhovor s biskupem Václavem Malým
Biskupové členských zemí Evropské unie se sešli v druhé polovině listopadu v Bruselu ke svému pravidelnému zasedání. Českou biskupskou konferenci zastupoval na Komisi biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE) pražský pomocný biskup Václav Malý.
Evropská ústava byla podepsána letos 29. 10. v Římě. Zmínka o křesťanských kořenech Evropy, o které se dlouho diskutovalo, v konečné preambuli Ústavní smlouvy ale není. Jak to COMECE hodnotí?
Bylo konstatováno, že to není dobré. Nicméně biskupové ocenili, že se do článku 52 této ústavní smlouvy podařilo vtělit, že instituce Evropské unie povedou pravidelný, transparentní a otevřený dialog s církvemi a že byla uznána právní subjektivita církví jako takových. Řekl bych, že toto je nejpodstatnější, čeho církve mohly dosáhnout.
Přesto mnozí hovoří o „nové Evropě bez křesťanství“. Jaké jsou cíle COMECE v této Evropě?
Takto bych to nedefinoval. Cílem COMECE je provázet sjednocovací proces Evropy a stále připomínat, že by měl být provázen hodnotami nejen všeobecnými (spravedlnost, právo, demokracie a solidarita), ale i dalšími, jako jsou například ochota k oběti, pokora, nezištnost, čest a podobně. Zároveň je cílem COMECE podílet se na přípravě podkladů k oficiálním dokumentům Evropské unie v otázkách sociálních, bioetických, otázkách týkajících se přistěhovalců atd. Jsou to cíle dalekosáhlé, ale myslím, že už se leccos podařilo uskutečnit.
Jako snahu Evropy ignorovat křesťanské hodnoty mnozí vnímali případ Rocca Buttiglioneho, politika, který nebyl pro své křesťanské postoje přijat do Evropského parlamentu. Jak se na to dívají evropští biskupové?
Na zasedání zaznělo, že v případu Buttiglioneho se ukázala netolerance a nedostatek demokracie, protože i politik má právo vyjádřit svůj názor. Když někdo s jeho názorem nesouhlasí, má možnost vést dialog, a ne jej odstřelit, jak se to stalo Buttiglionemu. COMECE konstatovala, že nedemokratické tendence jsou i v institucích EU a že je potřeba se proti tomu postavit. Nehledě na to, že Buttiglioneho výroky byly nesprávně interpretovány a byly citovány v jiném kontextu, než je sám řekl.
Hovoříme-li o nedemokratických tendencích, nemohu se nezeptat na Turecko. Jsou evropští biskupové jednotní v názoru na jeho případný vstup do EU?
Této otázce bylo během zasedání věnováno hodně prostoru. Jednoznačný názor sice nepanoval, ale v závěru biskupové vydali k této otázce prohlášení. Stojí v něm, že pokud mají být otevřeny rozhovory o budoucím členství Turecka v Evropské unii, je třeba klást podmínku, aby tato země v otázce lidských práv splňovala normy, které jsou platné v Evropské unii. Víme totiž, že v Turecku jsou pronásledováni křesťané i další menšiny a že jeho systém zdaleka neodpovídá standardu EU v otázce lidských práv. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že EU zatím pouze rozhodla, že rozhovory o budoucím členství Turecka otevře – což ještě neznamená, že bude automaticky přijato.
Může naše církev nějakým způsobem napomoci zlepšení lidských práv v Turecku?
Křesťané tam jsou pod velikým tlakem, jsou ve své činnosti omezováni, ale církev by měla neustále poukazovat na zásadu, že demokratický systém je postaven na úctě k jednotlivci, na respektu vůči jeho důstojnosti, jeho přesvědčení a víře i na prostoru, který je otevřen pro zodpovědné občanství jednotlivce ve společnosti. Je velikým úkolem církve ukázat vedle zájmů strategických, politických i ekonomických také důležitost lidských práv. Církev má zároveň zkušenosti s mezináboženským dialogem, takže může přispět k tomu, aby byl v Turecku správně pojat a vnímán. Protože tam - jak známo – tvoří většinu muslimové sunnitského směru. Zde církev může sehrát důležitou roli. Sdílet článek na:Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
