Chyběla odvaha postavit se zlu
Vydání: 2005/6 Katolíci a hudba, 31.1.2005, Autor: podle agentur
Ve čtvrtek 27. ledna se konal v polské Osvětimi slavnostní ceremoniál připomínající 60. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora.
Šedesáté oslavy osvobození koncentračního tábora začaly zapískáním píšťal lokomotivy. Právě vlakem, v dobytčích vagónech, totiž denně přijíždělo v dobách holocaustu do Osvětimi až dvanáct tisíc Židů. Oficiální obřady, které provázela přísná bezpečnostní opatření, vzbudily zájem novinářů z celého světa – ceremonií se účastnilo přes 90 televizních štábů, zástupci 40 rozhlasových stanic a 140 největších světových deníků. Vedle čelních představitelů z více než čtyřiceti zemí světa na oslavy přijely také stovky pamětníků, kteří Osvětim přežili.
MODLITBY ZA OBĚTI
Tichá oslava byla po proslovech a modlitbách zakončena zapálením svíček za mrtvé, u něhož nechyběli bývalí vězňové i ruští vojáci, kteří v roce 1945 tábor osvobozovali.
Papež Jan Pavel II. na oslavy vyslal jako svého zástupce francouzského kardinála Jeana-Marii Lustigera. Osmasedmdesátiletý Lustiger, který se pravidelně účastní dialogu s představiteli židovské komunity ve Francii, svůj židovský původ často zdůrazňuje. Jeho rodiče byli polští Židé žijící v Paříži a on sám konvertoval od judaismu ke katolicismu za války, když se před Němci skrýval v katolických rodinách. V rozhovoru pro tisk pak Lustiger řekl: „V tomto vyhlazovacím táboře v jižním Polsku přišla o život moje matka a 30 až 40 příbuzných z otcovy strany. Byl jsem v Osvětimi jednou v životě a nerad se sem vracím. Jsem zde především proto, že mě o to požádal papež.“ Zároveň vzpomněl, jak se jeho matce – ještě než byla převezena z Francie do Osvětimi - podařilo poslat jim dopis, kde stálo: „Děti moje, dávejte pozor, chtějí vás všechny zabít.“
NĚMEČTÍ BISKUPOVÉ O ANTISEMITISMU
K výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi zveřejnili své
prohlášení také němečtí biskupové, kteří zároveň varovali před novou vlnou
antisemitismu: „Osvětim se stala symbolem vyhlazení evropských Židů a rasové
nenávisti hitlerovského režimu. Je také místem, kde zahynulo nejvíce Poláků,
Romů a obyvatel bývalého Sovětského svazu. I když odmítneme kolektivní vinu,
Němci si musejí být vědomi, že Osvětim mohla vzniknout zřejmě i proto, že tehdy
chyběla odvaha postavit se zlu.“
(bbc, čtk, kab, vat)
Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim, který vojáci Rudé armády
osvobodili 27. ledna 1945, se stal symbolem nacistického teroru a holocaustu.
Celkový počet obětí tamější „továrny na smrt“ historici podle posledních údajů
odhadují na až na 1,5 milionu osob (drtivou většinu tvořili
Židé).
Tábor Osvětim (německy Auschwitz) byl na rozkaz druhého muže
nacistického Německa, šéfa jednotek SS i gestapa, Heinricha Himmlera založen 27.
dubna 1940. V březnu 1941 poručil Himmler vedle základního tábora postavit
druhý, rozsáhlejší komplex, který byl nazván Osvětim II-Březinka (Birkenau). Ten
se stal největším střediskem vyhlazování evropských Židů. V březnu 1942 pak byl
v nedalekých Monovicích zřízen ještě tábor Osvětim III, kde si německá firma I.
G. Farben zřídila továrnu na výrobu kaučuku. K Osvětimi náleželo také přes 40
pobočných pracovních táborů, takže nacistická „továrna na smrt“ se postupně
rozrostla na plochu 40 kilometrů čtverečních.
V letech 1945 kvůli
postupu Rudé armády nařídilo velení SS evakuaci a téměř všichni vězňové schopní
pohybu byli přinuceni k tzv. pochodu smrti do jiných táborů.
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
