Vydání: 2008/39 Osobnost kardinála Josefa Berana, 23.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Jak zareagovala na papežovu návštěvu Francie, která byla kdysi nazývána „nejstarší dcerou církve“ a která se v době francouzské revoluce a osvícenství od církve odklonila? Země, kde jen 5 % katolíků chodí pravidelně na mši a kde zájem mladých o církevní sňatky i křty dětí dramaticky klesá? Ani optimisté nečekali, že ohlasy francouzského tisku, společnosti i církve na papežovu 10. zahraniční cestu (ve dnech 12. – 15. 9.) budou tak pozitivní.

„První úspěch byl kvantitativní,“ sdělil KT francouzský kněz Alain Cleyssac z ekumenické komunity Chemin Neuf v Paříži. „Na mši u Invalidovny se plánovala účast 200 tisíc lidí, ovšem nakonec se jich tam sešlo o 60 tisíc více,“ uvedl. Ale i papežovo poselství bylo podle něj úspěchem. Benedikt XVI. prý našel způsob, jak komunikovat s Francouzi.

Perfektní francouzština
Papež však neměl podle P. Cleyssaca zdaleka dopředu vyhráno. Předtím se o něm totiž ve francouzském tisku psalo jako o železném hierarchovi, který je nekompromisní ve vztahu k dogmatu a příliš tolerantní k tradicionalistům (ve Francii jsou to zejména zastánci biskupa Lefebvra, kteří odmítají II. vatikánský koncil). Papežův úsměv a pokora i jeho perfektní ovládání francouzštiny a respekt k francouzské kultuře nakonec změnily vztah Francouzů k němu. Navíc papež se v zemi galského kohouta uměl vyhnout polemikám. Jeho srdečné rozloučení s Francií na letišti v Tarbes i vyjádřené přání do Francie se znovu vrátit završily „smíření“ Francouzů s německým papežem. „Církev ve Francii byla papežem posílena, ostatní křesťané a věřící z jiných náboženství rozpoznali, že Benedikt XVI. s nimi chce vést hluboký dialog, a protivníci nebyli moc slyšet,“ uzavírá P. Cleyssac bilanci papežovy návštěvy.
Francouzské noviny „Le Figaro“ papežovu návštěvu komentovaly slovy: „Ačkoli Paříž a Lurdy jako hlavní města rozumu a víry leží daleko od sebe, Benedikt XVI. tyto dva světy spojil dohromady.“ Papež prý Francouzům pomohl znovu objevit jejich katolicitu. To platí jak pro lidovou zbožnost, kterou reprezentují Lurdy, tak i pro intelektuální a církevní tradice manifestované katedrálami, kláštery a pařížskými univerzitami, jejichž význam Benedikt XVI. rovněž vysoce vyzdvihl.

MARIIN ÚSMĚV NA ZÁVĚR
„Myslím, že tato cesta dobře zapadá mezi další letošní cesty, počínaje Spojenými Státy a Austrálií, při kterých jsme zaznamenali velkorysé přijetí – velmi ochotné, otevřené, bez předsudků, takže papež mohl v poklidu přinést své poselství jak církvi, tak společnosti,“ sdělil po návratu Benedikta XVI. do Říma mluvčí Svatého stolce P. Federico Lombardi SJ. Jeho osobně prý zejména zaujalo, jak papež dokázal vyzvednout téma světla, které je typické pro zjevení v lurdské jeskyni, a také téma christologické a teocentrické orientace Panny Marie, která se spolu s Bernardetou modlila „Gloria Patri“ (Sláva Otci). „A pak bylo velmi krásné pondělní téma Mariina úsměvu, který vychází vstříc a šíří radost i pokoj do životů těch, kdo trpí, do životů všech, kdo se obrací k Pánu,“ svěřil se P. Lombardi. Podle něj právě téma Mariina úsměvu a naděje příznačně uzavřelo papežovu návštěvu Francie.

---

Nemocní přicházejí do Lurd k „prameni lásky“
Poslední den své apoštolské cesty ve Francii začal Benedikt XVI. 15. září soukromou návštěvou posledního z míst jubilejní pouti – nemocniční kaple, kde Bernadeta Soubirousová přijala první svaté přijímání. Poté sloužil mši svatou pro nemocné na prostranství před bazilikou Panny Marie Růžencové.

„Církev dnes slaví památku Panny Marie Bolestné,“ připomněl Svatý otec před 70 tisíci účastníky mše. „Její slzy prolité u paty kříže se proměnily v úsměv, který už nic nepotlačí,“ dodal. V tomto Mariině úsměvu se k nám podle něj obrací nejvýznamnější ze všech lidských tvorů, proto je pramenem naděje a zároveň zdrojem životodárné síly k dalšímu boji proti nemoci. Zde lze podle Benedikta XVI. nalézt milost k tomu, aby lidé beze strachu a bez hořkosti přijali rozloučení s tímto světem v hodině, kterou určí Bůh.

ROZLOUČENÍ S FRANCIÍ
Papež při homilii také uvedl, že v liturgii památky Panny Marie Bolestné je Maria poctěna titulem „fons amoris“, tedy „pramen lásky“. To je také důvod, jak vysvětlil papež, proč tolik nemocných přichází do Lurd – touží se z tohoto „pramene lásky“ napít a nechat se vést k jejímu Synu, jedinému prameni spásy.
Benedikt XVI. během bohoslužby uděloval také svátost pomazání nemocných. Na závěr pozdravil zaměstnance sanitární a zdravotnické služby, dobrovolníky a průvodce nemocných z Francie i jiných zemí. Poté se papež rozloučil s Lurdy a na letišti Tarbes také s předsedou francouzské vlády Francois Fillonem a francouzskými biskupy. Než odletěl zpět do Castel Gandolfa, vyjádřil přání Francii ještě někdy navštívit.
(mtz, RaVat)