Vydání: 2009/14 Květná neděle, 1.4.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Dvojí fakt rozkryla podle italských komentátorů papežova březnová návštěva Afriky – na jedné straně ho pro jeho konzervativní výroky (v případě Afriky to bylo v souvislosti s výrokem o kondomech) čím dál ostřeji kritizovala nejen západní média, ale dokonce i představitelé států, na druhé straně papeže považují za důvěryhodnou osobnost mimořádně vysoké počty lidí.

„Papež vlastně podnikl dvě cesty do Afriky, jednu skutečnou a jednu virtuální“ – zhodnotil jeho šestidenní návštěvu černého kontinentu italský vatikánolog Andrea Tornielli. Tyto dvě cesty je prý třeba od sebe odlišovat. První spočívala v reálném setkávání se zástupy lidí v Kamerunu a Angole. Byla to cesta určená tématy, jež papež ve svých sedmnácti promluvách v obou afrických zemích otevřel – tváří v tvář typickým africkým rozporům. Na druhé straně to byla cesta virtuální, jíž se zabývali západní komentátoři. Ti obviňovali papeže z neodpovědnosti kvůli jeho výroku, že „tragédii AIDS nelze překonat penězi a nelze ji vyřešit rozdáváním prezervativů, tím naopak problémy narůstají“.

NEPODSTATNÁ POLEMIKA

Druhá „cesta“ se projevila dokonce na diplomatické úrovni. Kupříkladu kvůli zmíněnému papežovu vyjádření belgický parlament přiměl vládu, aby odvolala svého velvyslance ve Vatikánu. V souvislosti s touto někdejší „katolickou“ zemí se dnes mluví dokonce o „protipapežské hysterii“. Předseda italské biskupské konference kardinál Angelo Bagnasco se proto minulý týden nechal slyšet, že „význam papežovy cesty byl na Západě přehlušen nepodstatnou polemikou o prezervativech. V nastalé situaci však nezůstalo pouze u svobodně vyjádřeného nesouhlasu s papežem, ale dostoupilo to takových forem zášti, které odporují i samotným světským normám,“ upozornil italský kardinál. V afrických médiích by se podle něj tato polemika nesetkala s žádným ohlasem, nebýt předpojatého naléhání mezinárodních agentur a prohlášení některých evropských politických exponentů či nadnárodních organizací.

PROČ HO VÍTAJÍ STATISÍCE?

Na tyto postřehy navazuje jiný italský expert na vatikánské záležitosti Sandro Magister, jenž se zamýšlí nad mimořádnou papežovou popularitou – i navzdory dílčí kritice médií. Proč vítají Benedikta XVI. na jeho cestách – a to nejen v Africe, ale například i v USA či Francii – tak velké zástupy? Desetitisíce a statisíce ho prý nenahlížejí jako Josefa Ratzingera, nýbrž jako nástupce apoštola Petra, který lidem ukazuje k Bohu a pravé lidskosti. A právě kvůli hlubokému duchovnímu poselství dnešnímu člověku se papež těší tak velkému zájmu. A lze to říct ještě konkrétněji. Magister totiž připomíná, že při cestě z Afriky Benedikt XVI. sám shrnul dva důležité faktory své cesty: mimořádně velkorysá africká pohostinnost vůči papeži a smysl pro posvátné při liturgii. A právě s tímto druhým aspektem – modlitebně liturgickým – na který je Benedikt XVI. zvlášť vnímavý, úzce souvisí podle Magistera tajemství papežovy přitažlivosti. Horší je to prý ale s přijímáním jeho názorů na sexualitu.