Vydání: 2005/44 Komunisté včera, dnes a zítra?, 24.10.2005, Autor: Jiří Macháně

Její součástí jsem asi polovinu doby její existence - dosud jsem zodpovídal za centrum pro mládež v ostravsko-opavské diecézi. Vznikající dílo jsem však sledoval i předtím. Od doby založení sekce se toho díky Bohu a spolupráci mnoha lidí hodně podařilo. Jak už to ale bývá, někdy jsme se i neshodli. Lidé jsou různí a občas se objevuje určité napětí mezi Čechami a Moravou. Podmínky jsou totiž mnohdy naprosto nesouměřitelné. Například počet mladých v Čechách na úrovni diecéze odpovídá tomu, co je na Moravě v jednom děkanátu.

Je třeba pokračovat ve snažení mého předchůdce P. Jana Balíka, aby vztahy mezi Sekcí pro mládež a dalšími pastoračními aktivitami zaměřenými na mladé lidi nebyly zatížené předsudky. Je nutné, abychom všichni věděli, že chceme mladým lidem pomáhat žít s Kristem a že způsoby, jak toho dosáhnout, nejsou tak důležité. Rozběhnuté projekty mají dobrý směr, ale teprve se ukáže, budou-li životaschopné. Otázkou pro mě zůstává, jak umožnit kaplanům pro mládež v jednotlivých vikariátech a děkanátech, aby mohli dělat službu, kterou jsou pověření, a zároveň, jak je motivovat, aby ji také dělat chtěli. Mají totiž své úkoly ve farnosti, a k tomu ještě starost o mládež. Podle mé zkušenosti se to „trochu bije“. Není vždycky snadné přesvědčit je o tom, že mají dělat něco navíc bez jakékoliv další odměny. Je možná čas se zeptat, je-li to tak správně.

To je právě jedna z předpojatostí. Sekci pro mládež tvoří všichni laici a kněží v jednotlivých diecézních centrech. A mnoho z nich se k tomuto hnutí nehlásí. Je to velmi různé - někteří jsou třeba ovlivněni Charismatickou obnovou. Stála-li u zrodu sekce postava inspirovaná silně Hnutím fokoláre, pak dnes už to tak určitě není. Já jsem například „odchovancem“ salesiánů.

To nevím. Ale myslím si, že je třeba neustálé reflexe i revize toho, co děláme. Je tu spousta otázek. Vnímá církev mládež jako barometr svého stavu? Bude se nějak měnit styl pastorace celé církve, a zvláště pak mládeže, která má velká očekávání? Když je totiž projevuje, stává se inspirací také biskupům. U mladých lidí ve společnosti i v církvi vidím například problém s převzetím zodpovědnosti a zakládáním rodin. Bude důležité, co pro ně v tomto směru dělá a udělá církev.