Vydání: 2004/15 Velikonoce, 3.9.2004, Autor: Jaroslav Someš

ZPĚV LÁSKY K DOMOVU BOHUSLAVA MARTINŮ
Umělecké počiny mívají - jak už bylo mnohokrát řečeno - své osudy, o kterých by se daly psát romány, často se značně spletitým dějem. Některé by měly konec šťastný, jiné nešťastný a v některých případech by vyřešení „zápletky“ přišlo s tak velkým časovým odstupem, že už by vlastně žádný zásadní výsledek přinést nemohlo.
Do této kategorie lze zařadit také projekt scénického provedení kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů na jevišti pražské Laterny magiky. Zrodil se před více než čtyřiceti lety a je poměrně komplikovaným příběhem nejméně o třech kapitolách.
Hned první z nich není právě jednoduchá. V roce 1955 žil skladatel Bohuslav Martinů už přes třicet let v cizině. Převážně ve Francii, v době války v USA. Jeho osobní kontakty s vlastí zpřetrhala nejprve okupace a později komunistický režim. Tím silněji však Martinů prožíval svou lásku k domovu, cítil s ním a toužil po něm a všechny tyto emoce vyzpíval ve své tvorbě. Když se mu v létě onoho roku dostaly do rukou verše vysočinského básníka Miloslava Bureše Píseň o studánce Rubínce, byl jimi tak uchvácen, že na jejich slova zkomponoval komorní kantátu, kterou nazval Otvírání studánek. Líčí dávný lidový zvyk, jarní obchůzku lesních pramenů, spojenou s jejich čištěním. V dusné době padesátých let chápal už Bureš, a především Martinů tuto očistu zřetelně metaforicky. Proto také dílo uzavírá meditace vracejícího se poutníka, čímž se prostý venkovský obrázek povyšuje do filozofické roviny.
Otvírání studánek vzniklo za skladatelova pobytu v Nice během deseti dnů. Ještě v prosinci téhož roku mělo svou premiéru v Praze a o měsíc později v Poličce, odkud Martinů pocházel (jeho osobní účast tu byla ovšem vyloučena). Ohlas byl okamžitý a obrovský. Nejen doma - zahraniční uvedení na sebe nenechala dlouho čekat. A hned tehdy, bezprostředně po pražském nastudování, se zrodily první úvahy o filmové podobě díla (hovořilo se dokonce o Jiřím Trnkovi!). K realizaci však došlo až o pět let později.
STUDÁNKY NA PLÁTNĚ I NA SCÉNĚ
Na světové výstavě, která se konala v roce 1958 v Bruselu, slavila tehdejší Československá republika mimořádně úspěchy. Představila se především jako malá země s bohatou kulturou. K největším atrakcím našeho pavilonu tam patřila Laterna magika, reprezentační program, založený na principu synchronizovaného spojení divadla a filmu. Jeho autory byli scénograf Josef Svoboda, režisér Alfréd Radok a scenárista Emil Radok. Když se ověnčení slávou vrátili domů, přenesli bruselské představení do nově otevřeného divadla v pražské Adrii a začali ihned připravovat program další. Jeho jádro tvořila scénická podoba Otvírání studánek, které Alfréd Radok pojal jako symbol životního oblouku od narození k smrti a ztvárnil je s nesmírnou výrazovou poezií. K premiéře mělo dojít v roce 1960, ale po předváděcí zkoušce byla inscenace tehdejšími stranickými mocipány zakázána a Radok byl z Laterny magiky vyobcován. Teprve v roce 1966 se jeho věrnému spolupracovníkovi, skladateli Oldřichu F. Kortemu přece jen podařilo prosadit uvedení Otvírání studánek na scéně Laterny. Radokův odchod do emigrace o dva roky později však další reprizování znemožnil. I ve vzpomínkách pamětníků se inscenace měnila v legendu, jejíž konkrétní podoba bledla.
VZKŘÍŠENÍ LEGENDY
Třetí a poslední kapitola je datována až rokem 2003. Laterna magika, slavné dítě Josefa Svobody a bratří Radokových, stále existuje, i když se těší více zájmu zahraničních turistů než domácích návštěvníků. Byl to opět O. F. Korte, kdo podnítil její členy, aby se spolu s pamětníky Radokovy inscenace pokusili o rekonstrukci původního představení. S využitím filmového materiálu, který se šťastnou náhodou zachoval, a v novém, mladém obsazení tanečních rolí. Práce se dokonce zúčastnila žijící legenda českého baletu, Radokova choreografka Zora Šemberová. I ona, podobně jako bratři Radokové, opustila po roce 1968 svou vlast a dnes žije v Austrálii, takže téma lásky k domovu, které Martinů a po něm inscenátoři vtělili do díla, je teď také jejím tématem.
A protože by byla škoda, aby nadšené úsilí, které všichni zúčastnění do obnovené premiéry vložili, nebylo zachováno trvaleji, vznikl o přípravě tohoto projektu televizní dokument režiséra Petra Kaňky. Zachycuje ukázky ze zkoušek a z představení, výpovědi pamětníků i účinkujících a přináší také archivní materiály z původního představení. Televizní diváci budou mít možnost jej poprvé zhlédnout na velikonoční pondělí 12. dubna ve 20 hodin na ČT2 (opakování 14. dubna na ČT1). Otvírání studánek v Laterně magice je tedy přece jen příběh s dobrým koncem.