V Bahrajnu o svobodě a toleranci

Vydání: 2022/46 V Bahrajnu o svobodě a toleranci, 8.11.2022, Autor: Filip Breindl

Poprvé při papežské návštěvě zaznělo čtení z Bible i Koránu. Stalo se tak při Františkově setkání s členy Muslimské rady starších v Awali v Bahrajnu. Čtyřdenní cesta do Perského zálivu opět o něco sblížila představitele katolické církve a islámu.

 
Papež na konci návštěvy Bahrajnu poděkoval králi za pohostinnost. Na uvítanou mu třeba dívky v tradičních oděvech sypaly na zem okvětní lístky. Pro přesuny papež František i zde používal malý Fiat a invalidní vozík. Snímek Profimedia


Papež přijel na pozvání země, která pravidelně pořádá mezinárodní konferenci Bahrajnské fórum pro dialog: Východ a Západ pro humánní soužití. Ve svém vystoupení František kritizoval „překonané politické koncepty“, které podle něj vymezují zbytečné hranice – například právě mezi pomyslným východním a západním světem. „Místo toho, abychom o sebe navzájem pečovali, hrajeme si s raketami a bombami, se zbraněmi, které vedou k pláči a zabíjení,“ prohlásil papež a vyzval k jednotě uvnitř globalizovaného světa a k dialogu.

V Bahrajnu se také setkal s králem Hamadem bin Ísou Chalífou. Na národním stadionu později sloužil mši sv., na kterou dorazilo asi 30 tisíc věřících včetně řady katolíků ze Saúdské Arábie, kde křesťanství není legální. Bohoslužba byla největším křesťanským shromážděním v Perském zálivu od roku 2019, kdy František zavítal do Spojených arabských emirátů – stejně jako v případě nynější cesty do Bahrajnu šlo o historicky první papežskou návštěvu.

Všeobecně se očekávalo, že František zopakuje myšlenku lidského bratrství, jak ji vyjadřuje dokument, který uzavřel s muslimskými autoritami právě v Emirátech a na který navázal v roce 2020 svou encyklikou Fratelli tutti. Podle některých komentátorů zašel ještě dál, když poukazoval na nepřijatelnost trestu smrti (před panovníkem země, která ho ukládá), dále na rovná práva žen ve společnosti, postavení zahraničních pracovníků, náboženskou svobodu nebo nutnost ukončit sektářské násilí.

Posouvání hranic

Německý vatikanista Ludwig Ring-Eifel, který se papežské návštěvy Bahrajnu zúčastnil jako dopisovatel katolických agentur Kathpress a KNA, dává tuto přímost vyjadřování do souvislosti s voláním po uvolnění islamistického režimu v Saúdské Arábii či Íránu a celkovým vývojem v regionu. „Papeže a vatikánské tvůrce jeho projevů zřejmě přiměl, aby prozkoumali nové hranice toho, co lze v Bahrajnu říci,“ zhodnotil vatikanista.

Papežova cesta podle něj posloužila k upevnění „koalice katolíků a umírněných muslimů“, která stojí na vzájemném respektu mezi Františkem a velkým imámem káhirské mešity Al-Azhar Ahmadem Tájibem, ale i umírněným šíitským vůdcem ajatolláhem as-Sistáním, s nímž se papež setkal při návštěvě Iráku v roce 2021. Regionální Muslimská rada starších, která vznikla v minulém desetiletí jako protiváha islámských duchovních podporujících radikální hnutí typu Islámský stát, s papežovou vizí odbourávat násilí vznikající z náboženského fundamentalismu také souzní.

„František se představil jako prorok víry, která se řídí Božími přikázáními a zároveň svobodou člověka, vzájemnou tolerancí a pluralitou,“ poznamenal publicista Ring-Eifel s tím, že už během návštěvy zaznamenal první plody tohoto záměru – nejen v tom, že imám Tájib vyzval k dialogu mezi oběma hlavními větvemi islámu, sunnity a šíity, a k překonání jejich násilných konfliktů. Ještě během Františkova pobytu se v Bahrajnu uskutečnila demonstrace proti trestu smrti. Policie účastníky podle předpokladů zatkla, ale obratem je propustila bez dalšího postihu.

Podle rakouského kardinála Christopha Schönborna, který se bahrajnské konference účastnil na pozvání organizátorů, papež vytýčil cestu mezináboženského dialogu založeného na společném lidství a také na osobním setkání. Jedním z výsledků bahrajnské cesty je podle vídeňského arcibiskupa i vyzdvižení role katolické komunity v Perském zálivu. „Můžeme doufat, že se to přenese do dalších zemí a že se náboženská svoboda skutečně stane základem soužití,“ prohlásil kardinál Schönborn.

FILIP BREINDL


 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2022

Středoškoláci mají zájem o spiritualitu

Čtrnáct procent středoškolských studentů věří v Boží existenci a bezmála polovina ze všech dotázaných připouští „něco nad námi“, jak vyplývá z celostátního…

celý článek


Výstava korunovačních klenotů

Při příležitosti třicátého výročí vzniku České republiky budou od 17. do 21. ledna vystaveny české korunovační klenoty. Netradičně přímo v pražské katedrále.

celý článek


Od omezování až k technologickým inovacím

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay