Tekutý chléb z kláštera v Želivě
Vydání: 2004/2 Pečuje církev o rodinu?, 10.9.2004, Autor: Jan Mazanec
NATOČTE NÁM CASTULUS A DVA GOTTSCHALKY
"Natočte nám jeden Castulus
a dva Gottschalky," můžeme od listopadu slýchat v hostincích. Želivští
premonstráti se totiž rozhodli využít pivovaru vyhořelého roku 1907 k jeho
někdejšímu účelu. "Konečně začali chlapi dělat něco pořádného, " komentoval s
úsměvem tento počin církevní historik a sympatizant řádu Jaroslav Kadlec.Díky
aktivitě řeholníků utkví pivařům v paměti nejméně dva významní premonstráti.
Patnáctistupňový Gottschalk vzdává hold prvnímu opatovi kláštera (založeného již
ve 12. století), exkluzivní medovinou ochucená "třináctka" Castulus zase
připomíná opata, který zde založil pivovar. Oba moky patří mezi tzv. klášterní
piva, která vycházejí z receptu "trapistického piva" - silného, svrchně
kvašeného nápoje s množstvím zbytkového cukru. Tento typ vaří jen šest
trapistických pivovarů v Belgii a Nizozemí, jinde je pak várečné právo povoleno
i jiným řádům, pokud mají v pivovaru alespoň majetkový podíl (želivský klášter
má 30 %).
TEKUTÝ VÍT?
"Tento minipivovar s výstavem kolem
2000 hektolitrů ročně nemůže konkurovat třeba humpoleckému Bernardovi s nejméně
stotisícovým výstavem. Daleko víc než o zisk nám jde o využití prostoru,"
podotýká želivský převor Hroznata Zdeněk Adamec. První várka zmizela doslova
bleskově. Pokud půjdou na odbyt i další, vznikne poblíž i pivovarská restaurace.
"Specializujeme se na málo rozšířená piva s příchutí, další novinkou by měl být
Siard Falco - narůžovělá višňová ,třináctka´ s višní v láhvi," vysvětluje sládek
Libor Pavelec. Neobjeví se v "tekuté premonstrátské sérii" i "Vít", upomínající
na osobnost opata Tajovského? To převor Adamec nevylučuje, ale považuje zatím za
nepravděpodobné, ovšem na Víta Tajovského v souvislosti s pivem také vzpomíná:
"Jednou tu jakýsi chlapec ve zbožném nadšení tvrdil, že vůbec nepije pivo, a pan
opat mu takřka vážně povídá: ,Jestli nepiješ pivo, nebudeš moct skládat řeholní
sliby!´ "
INTERNAČNÍ TÁBOR I LÉČEBNA
Na počet noviců by podle
želivského převora neměla mít existence pivovaru vliv. Dnes více než 30členná
(doslova mezinárodní) želivská komunita, ze dvou třetin vypomáhající v okolní
duchovní správě, má daleko širší okruh činností - donedávna mj. i prodej ponožek
či pěstování žampionů. Klášter je bohatě využíván při exerciciích, setkáních
rodin, rekreaci, soustředění pěveckých sborů, a nejde vždy jen o katolíky.
Širšímu okolí je známé také Želivské kulturní léto, v jehož rámci poskytuje
klášter prostor různým uměleckým aktivitám. V plánu je i zřízení muzea, které by
mapovalo nejen pohnuté dějiny kláštera. "První část by tvořily dějiny Želiva,
druhou církevní reálie zdejšího bohatého depozitáře a třetí pak jakési ,muzeum
zločinů komunismu´, zejména 50. léta. Klášter se od té doby nejen jako
internační tábor, ale vlastně i jako protialkoholní léčebna stal místem
utrpení," vysvětluje převor Adamec. V současnosti se také obnovuje ojedinělá
klášterní knihovna, jejíž nemalá část byla v 50. letech odvezena do nedaleké
papírny, kde se z knih vyráběl toaletní papír.
Bratři Siard a Silvestr při ochutnávce
Snímek Jan Mazanec
Sdílet článek na:
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
