Vydání: 2004/2 Pečuje církev o rodinu?, 10.9.2004, Autor: Jan Mazanec

NATOČTE NÁM CASTULUS A DVA GOTTSCHALKY
'Natočte nám jeden Castulus a dva Gottschalky,' můžeme od listopadu slýchat v hostincích. Želivští premonstráti se totiž rozhodli využít pivovaru vyhořelého roku 1907 k jeho někdejšímu účelu. 'Konečně začali chlapi dělat něco pořádného, ' komentoval s úsměvem tento počin církevní historik a sympatizant řádu Jaroslav Kadlec.Díky aktivitě řeholníků utkví pivařům v paměti nejméně dva významní premonstráti. Patnáctistupňový Gottschalk vzdává hold prvnímu opatovi kláštera (založeného již ve 12. století), exkluzivní medovinou ochucená 'třináctka' Castulus zase připomíná opata, který zde založil pivovar. Oba moky patří mezi tzv. klášterní piva, která vycházejí z receptu 'trapistického piva' - silného, svrchně kvašeného nápoje s množstvím zbytkového cukru. Tento typ vaří jen šest trapistických pivovarů v Belgii a Nizozemí, jinde je pak várečné právo povoleno i jiným řádům, pokud mají v pivovaru alespoň majetkový podíl (želivský klášter má 30 %).

TEKUTÝ VÍT?
'Tento minipivovar s výstavem kolem 2000 hektolitrů ročně nemůže konkurovat třeba humpoleckému Bernardovi s nejméně stotisícovým výstavem. Daleko víc než o zisk nám jde o využití prostoru,' podotýká želivský převor Hroznata Zdeněk Adamec. První várka zmizela doslova bleskově. Pokud půjdou na odbyt i další, vznikne poblíž i pivovarská restaurace. 'Specializujeme se na málo rozšířená piva s příchutí, další novinkou by měl být Siard Falco - narůžovělá višňová ,třináctka´ s višní v láhvi,' vysvětluje sládek Libor Pavelec. Neobjeví se v 'tekuté premonstrátské sérii' i 'Vít', upomínající na osobnost opata Tajovského? To převor Adamec nevylučuje, ale považuje zatím za nepravděpodobné, ovšem na Víta Tajovského v souvislosti s pivem také vzpomíná: 'Jednou tu jakýsi chlapec ve zbožném nadšení tvrdil, že vůbec nepije pivo, a pan opat mu takřka vážně povídá: ,Jestli nepiješ pivo, nebudeš moct skládat řeholní sliby!´ '

INTERNAČNÍ TÁBOR I LÉČEBNA
Na počet noviců by podle želivského převora neměla mít existence pivovaru vliv. Dnes více než 30členná (doslova mezinárodní) želivská komunita, ze dvou třetin vypomáhající v okolní duchovní správě, má daleko širší okruh činností - donedávna mj. i prodej ponožek či pěstování žampionů. Klášter je bohatě využíván při exerciciích, setkáních rodin, rekreaci, soustředění pěveckých sborů, a nejde vždy jen o katolíky. Širšímu okolí je známé také Želivské kulturní léto, v jehož rámci poskytuje klášter prostor různým uměleckým aktivitám. V plánu je i zřízení muzea, které by mapovalo nejen pohnuté dějiny kláštera. 'První část by tvořily dějiny Želiva, druhou církevní reálie zdejšího bohatého depozitáře a třetí pak jakési ,muzeum zločinů komunismu´, zejména 50. léta. Klášter se od té doby nejen jako internační tábor, ale vlastně i jako protialkoholní léčebna stal místem utrpení,' vysvětluje převor Adamec. V současnosti se také obnovuje ojedinělá klášterní knihovna, jejíž nemalá část byla v 50. letech odvezena do nedaleké papírny, kde se z knih vyráběl toaletní papír.

Bratři Siard a Silvestr při ochutnávce

Snímek Jan Mazanec