Švýcarská garda: pět set let v papežových službách

Vydání: 2006/3 Jednota křesťanů, 16.1.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Přesně před pěti sty lety vstoupila skupina 150 švýcarských gardistů pod vedením Kaspara von Silnen do Vatikánu, kde dostala požehnání od papeže Julia II. Tuto událost zaznamenal ve svém deníku papežský ceremonář a slavný kronikář Johannes Burchard. Od 22. ledna 1506 tak švýcarská garda chrání papeže a jeho rezidenci.

Právě v den 500. výročí bude státní sekretář kardinál Angelo Sodano celebrovat mši v Sixtinské kapli a někdejší příchod svých předchůdců si gardisté připomenou čestnou stráží na svatopetrském náměstí během nedělní modlitby Anděl Páně. Tím však oslavy rozhodně neskončí. Dne 7. dubna se gardisté vydají na 723 kilometrů dlouhou pouť ze švýcarské Bellinzony. Sedmadvacetidenní pouť, která skončí v Římě 4. května, se uskuteční po tzv. Via Francigena (cestě, po které se ve středověku ubírali do Říma poutníci, obchodníci, císařové i vojáci). Oslavy vyvrcholí 6. května mší ve svatopetrské bazilice, které se zúčastní papež Benedikt XVI. Odpoledne pak proběhne vůbec první přísaha nových rekrutů přímo na svatopetrském náměstí a večer bude zapálen slavnostní ohňostroj.

POLOŽIT ŽIVOT ZA PAPEŽE

„Sotva je někde jinde tak úzce spjatá tradice s pokrokem jako v papežské švýcarské gardě,“ píše se na  www.schweizergarde.org, oficiálních stránkách této organizace. „Podle tradice je již od roku 1506 naším posláním chránit papeže a jeho sídlo. V tradiční renesanční uniformě jsou ukryti mladí, moderní a vysoce vzdělaní Švýcarové, kteří jsou i dnes, bude-li to třeba, ochotni položit svůj život za církev a Petrova nástupce.“

V současné době však je úkolem Švýcarské gardy především střežit přístupy do Vatikánu, vykonávat pořádkové služby při bohoslužbách, audiencích a zahraničních návštěvách. Někteří její členové také doprovázejí papeže na jeho zahraničních cestách. Naposledy byla „vatikánská armáda“ nucena sáhnout po zbrani před více než 130 lety, když v roce 1870 bránila Vatikán před jednotkami Italského království.


Zajímavosti:

- vatikánské známky k 500. výročí založení papežské gardy navrhl někdejší švýcarský gardista Rudolf Mirer

- k jubileu byly vyrobeny také pamětní mince a suvenýry jako trička, hodinky, kšiltovky, kravaty, nože, vlaječky nebo poháry na pití

- s přibližně 110 členy je švýcarská garda nejmenší armádou na světě

- „vatikánskou armádu“ tvoří pouze muži, ženám je vstup do ní zakázán

- pestrobarevné uniformy pocházejí z roku 1915 a jejich autorem není Michelangelo, jak se někteří domnívají, ale tehdejší komandant armády Jules Répond

* * *

Kdo může sloužit papežovi?
Na webových stránkách švýcarské gardy je stanoveno deset podmínek, které musejí adepti na členství splňovat. Katolická víra je uvedena na prvním místě. „Švýcarská garda denně pracuje v srdci římské kurie, setkává se s poutníky a účastníky slavností ve Vatikánu, a je proto samozřejmé, že je se svým chápáním a praktikováním víry i jakousi vizitkou Svatého otce,“ stojí na internetových stránkách. Dalším předpokladem je švýcarská státní příslušnost. Protože nedílnou součástí této služby je reprezentace, gardista nesmí být menší než 174 centimetrů, musí mít dobrý zdravotní stav (projít lékařskými vyšetřeními i psychotesty), mít dobrou pověst, protože mu je svěřena bezpečnost papeže, a zároveň musí úspěšně absolvovat rekrutskou školu ve švýcarské armádě, mít dokončené odborné vzdělání. Musí jí to muže, a to svobodného - ve Vatikánu jsou totiž jen omezené možnosti pro bydlení ženatých vojáků, takže chce-li se gardista oženit, musí dosáhnout minimálně věku 25 let, sloužit alespoň tři roky, dosáhnout minimálně stupně desátníka a slíbit, že bude sloužit ještě alespoň další tři roky. Kdo je starší 30 let, nemá už šanci být členem švýcarské gardy, věkové rozmezí pro přijetí je 19-30 let.