26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Svobodu musíme denně opatrovat

19. 11. 2019

|
Tisk
|

Slavnostní bohoslužba ve svatovítské katedrále v sobotu završila národní pouť a byla též vrcholem církevních oslav a poděkováním za 30 let svobody. Mši celebroval kardinál Stanisław Dziwisz, dlouholetý sekretář svatého papeže Jana Pavla II.

Vydání: 2019/47 Návrat do Říma. S díky za svobodu, 19.11.2019


Kardinál Dominik Duka na začátku bohoslužby oznámil, že na mimořádném zasedání ČBK před několika dny v Římě se biskupové rozhodli připojit k Polské biskupské konferenci a společně žádat papeže, aby byl sv. Jan Pavel II. uznán za učitele církve a patrona Evropy.
Podle kardinála Dziwisze se před 30 lety uskutečnila nejen politická, ale i duchovní revoluce. „Po čtyřiceti letech vlády ideologie a systému, který v životě člověka a společnosti nedával místo Bohu, lidé pochopili, že to tak nemůže jít dál. Nelze do nekonečna budovat na písku. Je třeba stavět na skále pravdy o člověku. A tato pravda zní: člověk je Božím dítětem, stvořeným k obrazu a podobě Boha. Náš život nekončí tady na zemi, protože jsme povoláni žít v Božím království lásky a pokoje navěky. To je horizont naší křesťanské naděje,“ řekl polský kardinál.
V kázání připojil, že se nelze obracet zpět. „Svoboda je dar, ale také zadání pro každého z nás. Denně musíme opatrovat svobodu ducha, svobodu srdce od špatných tužeb, od hříchu i zla, jež se vkrádají do našeho osobního, rodinného i společenského života. Křesťanský život je neustálým zápasem o dobro a lásku v nás i kolem nás,“ zdůraznil kardinál Dziwisz. Rozhovor s ním přineseme v příštím vydání KT.
Ocenění pro biskupa Malého
V závěru bohoslužby ocenil kardinál Dominik Duka Zlatou svatovojtěšskou medailí Arcibiskupství pražského Jana Smrčinu za rozvoj svobodné katolické Charity a prohloubení piety lidických obětí, zesnulého Václava Bendu a také biskupa Václava Malého za úsilí o svobodu církve i národa.
O pár hodin později naslouchalo biskupu Václavu Malému 300 tisíc lidí na pražské Letné. Byl prvním řečníkem na demonstraci, kterou organizovalo hnutí Milion chvilek pro demokracii. Symbolicky tak propojil tuto akci se Sametovou revolucí, jejímž byl představitelem – zejména jako moderátor demonstrace právě na Letné v roce 1989. „Nesešli jsme se proto, abychom hanobili, pošlapávali nebo uráželi, ale abychom podpořili úsilí o právní stát. Přátelé, nejsme děti, aby nás někdo vodil za ručičku. Nejsme stádovité ovce, aby nás někdo posouval jen tam, kde jsou jeho zájmy. Jsme tu jako vzpřímení občané, kteří mají hlavu vzhůru – a o to se i nadále snažme,“ uvedl v proslovu biskup Malý s tím, že je třeba rozvíjet i duchovní rozměr člověka.
Akce se dále účastnila psycholožka a disidentka Dana Němcová. „Právě se vracím z Hradu. Byla jsem tam totiž v katedrále, abychom poděkovali za to, že už 30 let máme příležitost. Nejsem si jistá, že jsme s ní vždycky naložili dobře, protože co jsme naložili, to vezeme. Dávejme si pozor, až budeme někoho příště volit. Nesmíme si především nechat vnutit nějakou demagogii pojetí státu jako podniku, obnovení cenzury, omezení sdělovacích prostředků, ukradení veřejného prostoru. Dbejme každý na to, abychom se společně odpovědně rozhodovali, abychom se naučili žít se svobodou a abychom byli ochotní stát za svým názorem i v konfrontaci s něčím, co nám může být nepříjemné,“ proslovila Dana Němcová.
Symbolickým roztržením pomyslné opony, která v tomto případě byla jen papírová a ostnatý drát namalovaný, vyvrcholila ekumenická bohoslužba. Té za účasti zástupců všech místních křesťanských církví předsedal 17. listopadu odpoledne v plzeňském kostele Nanebevzetí Panny Marie biskup Tomáš Holub. „Dnes si připomínáme den, kdy se snoubí to, co člověk dokáže vlastními silami, a to, co dostal darem,“ zdůraznil biskup a přirovnal ostnatý drát zaniklé železné opony k Ježíšově trnové koruně. Z úst přítomných pak zazněly mimo jiné prosby o dar nadhledu těm, kteří mají moc, a za vysvobození těch, kdo podlehli zlým ideologiím.
Ekumenická bohoslužba byla součástí celodenního programu Cesta svobody, který dopoledne zahájil biskup Holub spolu s primátorem města Plzně Martinem Baxou modlitbou za mír a za pronásledované v celém světě.
Doslova ohmatat si normalizační roky mohli lidé v Olomouci. Při „Okupační stávce“, kterou v sídle Univerzity Palackého uspořádali členové bývalého stávkového výboru z listopadu 1989, si lidé mohli například vyzkoušet „datlování“ na psacím stroji a malování dobových plakátů nebo ochutnat „Sametový guláš“. O den dříve se zase sešli ke slavení mše svaté v katedrále sv. Václava, aby si mimo jiné připomněli úlohu církve v revolučních dnech. „Například vůbec první xerox přinesl stávkujícím olomouckým studentům tehdejší arcibiskup František Vaňák a první jídlo donesly sestry z Kongregace sv. Kříže, které tehdy působily na olomouckém arcibiskupství,“ popsal člen tehdejšího stávkového výboru Josef Kořenek.
Třicet let od svatořečení své patronky slavila pak Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České v Odrách – a to celostátní literární soutěží Kolik tváří má svoboda. „Práce, které jsme od účastníků dostali, stály za to. Když si je čtu, jdou mi slzy do očí,“ netají své pocity ředitelka školy Pavla Hostašová. Ve škole studenti také zapalovali svíčky na improvizované „Národní třídě“ (více na str. 6 v diecézním zpravodajství) a místní školní sbor Datio zároveň doprovodil 16. listopadu slavnostní bohoslužbu ve svatovítské katedrále v Praze.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou