Stezky napříč Evropou

Vydání: 2022/27-28 Doby krizí jsou časem světců, 28.6.2022, Autor: Filip Breindl

Příloha: Léto s KT

Až do římských bazilik sv. Klimenta a sv. Praxedy může poutníky v budoucnu dovést značení Cyrilometodějských stezek, které mají od loňska certifikát Kulturní stezky Rady Evropy. Navázání spolupráce s poutními projekty za našimi hranicemi je jednou z letošních novinek. Stále také přibývá značených tras i cyklostezek a v září se chystá otevření multimediální poutní expozice ve Starém Městě.


Poutníci na tradiční trase ze Svatého Hostýna na Velehrad. Snímek Vojta Pospíšil / Člověk a Víra


Nejsou hranice mezi poutníkem a turistou – hlásají organizátoři na webu projektu Cyrilometodějských stezek (www.putujmebezhranic.cz). Nyní zahrnuje asi tisíc kilometrů značených pěších tras mezi místy v Česku i na Slovensku spojenými velkomoravskou historií či úctou ke slovanským věrozvěstům.

Jedním z přirozených cílů těchto tras je Velehrad, kde končí několik vyznačených poutních cest z různých směrů. Ta nejdelší začíná ve Wisle v polských Beskydech a zahrnuje putování přes Svatý Hostýn a Radhošť s cyrilometodějským kostelíkem. Přes velkomoravské lokality v Mikulčicích, Kopčanech a Osvětimanech vede trasa z Hodonína. S dalšími poutními místy s cyrilometodějskou tradicí pak Velehrad spojují cesty z Vranova u Brna přes Křtiny nebo ze Skalky u Trenčína. Novinkou je vyznačení západního směru z Levého Hradce u Prahy. „Ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT) letos ještě vyznačíme tzv. arcibiskupskou trasu ze Svatého Kopečku u Olomouce. Za pozornost stojí také nově vybudovaná cyklostezka sv. Metoděje mezi Zlechovem a Boršicemi,“ upozorňuje ředitelka spolku Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje Zuzana Vojtová. A dodává, že projekt se zájemcům od září představí v multimediální expozici, která bude stálou součástí vznikajícího Cyrilometodějského centra při Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.

Velehradské Infocentrum zájemcům vydá poutnický pas, do něhož lze sbírat záznamy z více než třicítky míst. Kartičky z jednotlivých lokalit obsahují informace i soutěžní otázku, jejíž zodpovězení vede k vyluštění tajenky v hlaholici a nároku na odměnu. Zájemci si na cestu mohou stáhnout mobilní aplikaci Putujme bez hranic, která poslouží jako průvodce s řadou interaktivních prvků. Za přednost pokládá vedení projektu kvalitní značení a údržbu, ale také jedinečnost krajiny, do níž trasy vedou.

Z Moravy do Říma

Projekt Cyrilometodějských stezek řídí Centrála cestovního ruchu Východní Morava. Na začátku června v Římě její zástupci podepsali dohodu o budoucí spolupráci s představiteli Evropské stezky Via Francigena. Tento projekt tzv. franské cesty oživuje starobylé spojení západní Evropy s Římem i Jeruzalémem. S Cyrilometodějskými stezkami chce spolupracovat v rozvojových projektech a marketingové oblasti. „Připravujeme také značení na souběžných úsecích obou stezek – například v Itálii mezi Toskánskem a Římem, kde je hrob svatého Cyrila,“ uvedl Lubomír Traub, náměstek hejtmana Zlínského kraje zodpovědný za cestovní ruch, který memorandum podepsal za českou stranu. Spolupráce byla navázána také s římskými bazilikami sv. Klimenta a sv. Praxedy a poutní stezkou Romea Strata. „Naše zkušenosti jsou desetileté, Via Francigena je budována již přes 20 let, a proto věříme v přenos dobré praxe z budování mezinárodní partnerské sítě i využívání komunikačních technologií,“ říká Zuzana Vojtová.

Spolupráce obcí

Podle ní cyrilometodějským stezkám pomáhá vstřícnost obcí, farností či místních spolků na trase. „Díky jejich spolupráci můžeme poutníkům a turistům nabídnout alespoň základní typ ubytovacích a stravovacích služeb a často i zajímavý doprovodný program, při němž mohou poznávat místní dědictví a podpořit místní ekonomiku. A i o to jde, nejen o putování krásnou krajinou a na zajímavé památky, ale i o podporu lokálním aktérům a podnikům. Nehledě na to, že díky takovým návštěvám roste zdravý patriotismus místních obyvatel, kteří rádi předvádí své poklady a tradice,“ hodnotí ředitelka spolku. Domnívá se, že zájem veřejnosti o tento typ turistiky a poutnictví roste a odvětví má budoucnost i díky podpoře evropských institucí. „Smysluplnost a udržitelnost této formy objevování krajiny a kulturního dědictví ukázala i nedávná doba, kdy bylo obtížnější vyjíždět za hranice a lidé začali objevovat turistiku v přírodě a na méně známých místech,“ popisuje Zuzana Vojtová.

FILIP BREINDL




 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Speciály, Zpravodajství, Publicistika, Články



Aktuální číslo 33 9. – 15. srpna 2022

Tisíce mladých lidí míří do Hradce Králové

Tento týden v Hradci Králové probíhá dlouho připravované Celostátní setkání mládeže, jež se koná jednou za pět let.

celý článek


Nechat se proměnit na Mladifestu

„Na dovolenou do vlastního srdce“ pozval papež František účastníky letošního festivalu mládeže Mladifest na známém hercegovském poutním místě Medžugorji.

celý článek


Je třeba, abychom je brali vážně

V salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách se P. Libor Všetula věnuje mladým lidem už deset let.

celý článek


Kam kráčíš, člověče?

Kromě toho, že jsem knězem, jsou rána, kdy kolem druhé nebo třetí vstávám a jdu řídit autobus pražské MHD. Jsem člověk jako každý jiný.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay