Srandista i muž modlitby
Vydání: 2004/4 Chybí církvi osobnosti?, 9.9.2004, Autor: čtk
POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ S JIŘÍM REINSBERGEM
Pohřeb mons. P. Jiřího
Reinsberga se konal v úterý 13. ledna v pražském chrámu Matky Boží před Týnem.
Hlavním celebrantem zádušní mše byl emeritní pražský biskup Jaroslav Škarvada,
spolu s ním celebrovalo několik desítek kněží. Tentýž den proběhlo i rozloučení
na Vinohradském hřbitově. Pán si svého služebníka povolal na věčnost 6. ledna na
slavnost Zjevení Páně, ve věku nedožitých 86 let.
Do Týnského
chrámu na Starém Městě pražském se během zádušní bohoslužby nebylo možné pro
spousty lidí dostat. Nad kostelem zněly zvony. Právě v tomto chrámu pater
Reinsberg působil od roku 1946 až do konce devadesátých let. Rakev s ostatky
zesnulého vyprovodily desítky kněží a skautů. Reinsberg byl velmi populárním
kazatelem, stal se za života díky přístupu k lidem i díky svému humoru legendou.
"Jeho duchovní doprovázení nebylo sériové," prohlásil biskup Jaroslav Škarvada
při mši: "Reinsberg o sobě říkával, že je srandista. Byl ale mužem modlitby."
Jak biskup řekl, i mezi exulanty po celém světě jsou lidé, kteří vzpomínají, že
je P. Reinsberg přivedl k víře.
VŮNĚ
ČLOVĚČINY
Skutečnost, že tento kněz mohl po celou dobu totality
sloužit ve farnosti uprostřed metropole, zatímco mnozí jeho vrstevníci byli
vězněni nebo vykázáni na venkov, vysvětlují někteří lidé respektem komunistů
vůči Reinsbergovu bratru- komunistovi, který zahynul jako oběť nacistů; jiní to
vysvětlují zázrakem. Podle kněze Tomáše Halíka, jejž týnský farář kdysi také
zásadně ovlivnil, byl mons. Reinsberg trpělivým zpovědníkem, neúnavným rádcem a
vychovatelem několika generací. Mnohým lidem - i Halíkovi osobně - byl duchovním
otcem. "Byl člověkem cudné a hluboké víry," řekl P. Halík při posledním
rozloučení. "Slova kněz a církev naplnil vůní člověčiny. Gejzír jeho
hrabalovského pábení byl možná trik, za kterým byl ještě jiný zdroj síly,"
uvedl.Také podle jiných byl P. Reinsberg nejen bavič a guru, ale i psycholog a
umělec. Při bohoslužbách býval komunikativní až šokujícím způsobem. Přitahoval
do živého katolického společenství u Týna pražské intelektuály i mladé lidi.
Uměl rozesmát celý kostel.
ROZHODUJÍCÍ IMPULS
Na
Jiřího Reinsberga vzpomíná i Petr Kall, jeden z účastníků pohřbu na Vinohradském
hřbitově. Patera Jiřího poznal před několika desítkami let, když se podílel na
opravách Týnského chrámu. "Při jeho mších jsem vyslechl řadu promluv, které mě
úplně vyvedly z míry, protože to bylo úplně jiné, než na co jsem byl zvyklý,"
říká Petr na promáčeném hřbitově. "Těch několik setkání s paterem Jiřím navždy
zůstalo v mé paměti. Byl to jeden z několika rozhodujících impulsů, které ke mně
během mého života Pán vyslal," dodává.
Týnský chrám se při rozloučení s P. JIřím Reinsbergem zaplnil do posledního místa.
Snímek Antonín Forbelský
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
