Rabíni si cení vztahů s katolíky
Vydání: 2017/36 Do školy s požehnáním, 5.9.2017
Poslední srpnový den se papež František ve Vatikánu setkal se členy Konference evropských rabínů, Americké rabínské rady a Izraelského vrchního rabinátu. Zástupci židovské komunity mu představili dokument Mezi Jeruzalémem
a Římem, který vypracovali k 50. výročí koncilní deklarace Nostra aetate.
„Prosím Nejvyššího o požehnání na naši společnou cestu přátelství a důvěry,“ ujistil papež František zástupce židovských komunit, kteří mu ve Vatikánu představili dokument Mezi Jeruzalémem a Římem. Snímek Profimedia
„Na naší společné cestě nyní díky laskavosti Nejvyššího zakoušíme plodné období dialogu,“ prohlásil římský biskup v proslovu, který v plném znění zveřejnila anglická redakce Vatikánského rozhlasu. Právě deklarace Nostra aetate (V naší době) byla roku 1965 prvním krokem k otevření vzájemného dialogu a současný dokument zástupců judaismu ji v tomto duchu obsáhle reflektuje. Oceňuje například, že prostřednictvím Nostra aetate církev odmítla představu kolektivní viny Židů za Kristovo ukřižování, uznala zvláštní roli židovského národa v příběhu vykoupení či odsoudila antisemitismus.
„Papež Jan XXIII. byl osobností, která se zasloužila o významnou proměnu židovsko-katolických vztahů i dějin církve samotné. Hrál odvážnou úlohu v záchraně Židů během holocaustu a byl to právě on, kdo rozpoznal nutnost zrevidovat ‚učení o opovržení‘ a pomohl překonat odpor vůči změně,“ zdůrazňuje dokument zveřejněný na webu Mezinárodní rady křesťanů a Židů (ICCJ). Nechybí řádky poukazující na pozitivní vývoj diplomatických vztahů mezi státy Vatikán a Izrael či úsilí papežů druhé poloviny 20. století o vzájemné smíření, uznání a setkávání.
Papež František v proslovu k rabínům označil prohlášení Nostra aetate za „magnu chartu“ čili zásadní dokument židovsko-křesťanských vztahů. „Její postupné uvádění do praxe činí naše vztahy stále přátelštějšími a bratrštějšími,“ vyzdvihl František. „Nostra aetate poukázala, že počátky křesťanské víry sahají, v souladu s božským tajemstvím spásy, až k patriarchům, Mojžíšovi a prorokům,“ pokračoval s upřesněním, že v dialogu nejde o stírání věroučných rozdílů.
„Váš dokument se obrací na katolíky, o kterých hovoří jako o ‚partnerech, blízkých spojencích, přátelích a bratrech v našem společném hledání lepšího světa, požehnaného pokojem, sociální spravedlností a bezpečím‘,“ pochválil papež a přitakal slovům rabínského dokumentu, že „navzdory hlubokým teologickým rozdílům katolíci a židé sdílejí i společná věroučná přesvědčení“, včetně „přesvědčení, že náboženství musejí k tomu, aby ovlivňovala a inspirovala, užívat mravní jednání a náboženskou výchovu, a nikoli válku, donucování či sociální nátlak“. Na závěr se papež obrátil k Bohu modlitbou za další vzájemnou spolupráci „pro budoucnost a naději“, popřál hostům dobrý nadcházející židovský rok a rozloučil se s nimi pozdravem „šalom alejchem“ – pokoj vám.
(ravat, iccj, sch)
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
