Pronikavá změna nebo sebezáchovný provoz?
Vydání: 2004/44 Soužití generací, 1.11.2004, Autor: Jiří Macháně
„Církve, pastorace a liturgie se nemohou tvářit tak, jako by se ve světě vůbec nic nezměnilo,“ říká Dr. Karl Schlemmer, jeden z hlavních organizátorů sympozia s názvem „Pronikavá změna pastorace nebo sebezáchovný provoz?“. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 21. – 23. října hostila 300 laiků, kněží, teologů a vůbec všech lidí, kterým leží na srdci místo církve v sekularizované společnosti zážitků a zábavy, ve světě globalizace a redukce hodnot na „mít“.„Když se církev stará jen o sebe, o svůj sebezáchovný provoz, protiví se svému zakladateli. Musíme změnit své smýšlení: je třeba lidem přiblížit Krista, a to nejen těm pokřtěným. Misionářskou povinnost máme i vůči všem ostatním. Toto sympozium má burcovat svědomí a diskusi,“ vysvětlil účel setkání Zdeněk Demel z Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Jeho slova ve své přednášce potvrdil také kardinál Miloslav Vlk, podle nějž církev musí myslet na mnohé lidi, nejen na malé stádečko, které dosud víru neztratilo.
HLEDÁNÍ CESTY
O tom, jak o to usilovat, hovořili pořadatelé i hosté z obou stran česko-německé hranice, Polska a dalších zemí, kteří do jihočeské metropole přijeli nabídnout své postřehy a zkušenosti z přeměny pastorační přítomnosti svých místních církví v tomto světě.
Například opat benediktinského kláštera ve švýcarském Einsiedelnu, Martin Werlen OSB, poukázal na úlohu klášterů a mj. řekl, že východiskem nových přístupů může být také „to staré“. Ve své přednášce „Naslouchat těm, od nichž se nic neočekává“ vycházel z řehole sv. Benedikta (téhož textu se drží také ve svém pastorační práci). Během své přednášky představil mj. projekt tzv. „klinč-pouti“. Na ni přijíždějí lidé, kteří jsou v nějakém konfliktu s církví, něco jí zazlívají, nerozumí ji, už s ní nežijí apod. Jednotlivé dny pouti pak mají tematická zaměření. Během té letošní například poutníci hledali odpovědi na otázky, zda je církev připravena se učit, zda je důvěryhodná a bezmocná. Součástí programu bývá také možnost rozhovorů s mnichem, koncerty, výstavy, divadelní večer apod. „Všechna naše očekávání pouť už dvakrát naplnila, proto chystáme příští rok další,“ podotkl opat Werlen a dodal: „Počet lidí, kteří se k životu v církvi vrátí, hraje vedlejší roli. Dobrý pastýř totiž opouští 99 oveček a vrací se i pro jednu jedinou.“
PŘEMĚNA FARNOSTÍ?
Jedním z kroků změn pastorační přítomnosti ve společnosti je také restrukturalizace farností. Jak uvedl kardinál Miloslav Vlk, v pražské arcidiecézi už s ní začali. Postup změn v plzeňské diecézi představili biskup František Radkovský a jeho spolupracovníci.
Do diskuse během tří dnů svými přednáškami přispěli také biskup Dominik Duka („Otevřená církev v otevřené společnosti“), či P. Aleš Opatrný („Mohou být setkání s účastníky pohřbů, svateb a půlnočních mší evangelizační nebo pastorační šanci?“), prof. Adel Theodore Khoury („Křesťané pod půlměsícem – možnosti a hranice křesťansko-islámského dialogu“), prof. Pavel Ambros („Dvojí tvář pastorace. Litera a duch“), prof. Eugen Biser („Křesťanství – vyznání lásky Boha světu. Aby křesťanství opět získalo na laskavosti“) či prof. Karl Schlemmer („Učinit lidi zítřka vnímavými pro křesťanství“). Sympozium uzavřela bohoslužba v katedrále sv. Mikuláše, kterou celebroval českobudějovický biskup Jiří Paďour. Jihočeská univerzita vydá z tohoto sympozia sborník. Informace lze nalézt na www.tf.jcu.cz. Sdílet článek na:
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
