Vydání: 2004/21 Úcta k rodičům, 2.9.2004, Autor: Štěpán Plaček

Konference k výročí novozákonního biblisty Jana Merella
Profesor Jan Merell patří podle odborníků na Písmo svaté k nejvýznamnějším českým biblistům minulého století, který se ve vědeckých kruzích proslavil i celosvětově. Přesto jeho jméno není všeobecně známé, Merellův život a dílo žádná publikace systematicky nezpracovává. Katedra biblických věd KTF UK v Praze uspořádala konferenci při příležitosti stého výročí narození tohoto specialisty na Nový zákon a dlouholetého děkana Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích.

Jan Merell se shodou příznivých okolností stal v odborných kruzích světoznámým již na počátku své vědecké kariéry. Ve světové exegetické literatuře se jeho jméno objevuje v souvislosti se znovuobjevením a publikováním vzácného papyru s textem evangelia sv. Lukáše v roce 1938. Papyrus – dnes datovaný na začátek 2. století, známý jako P4 – objevil Merell během svých studií na pařížské Sorbonně. Za sebou už měl studia na pražské fakultě, kde působil jako odborný asistent, a studia na Papežském biblickém ústavě v Římě.

ODBORNOST I LÁSKA K PÍSMU
Po uzavření českých vysokých škol nacisty nadále přednášel v Praze, pro přestoupení zákazu přednášek byl zatčen. Až do osvobození byl vězněn v Malé pevnosti v Terezíně a v koncentračním táboře Dachau.

Po návratu působil jako profesor na teologické fakultě v Praze, od roku 1950 byl profesorem fakulty v Litoměřicích. Zde působil od roku 1954 dalších dvacet let jako děkan fakulty. Podle profesora Miroslava Zedníčka, bývalého Merellova žáka a asistenta, Merell v obtížné době, kdy na teologické studium byly vyvíjeny nejrůznější tlaky, dokázal účinně hájit autonomii fakulty. Podle Zedníčkových slov tento autor řady publikací věnovaných novozákonní problematice spojoval svoji vysokou odbornou úroveň se zřejmou láskou a úctou k Božímu slovu.

Při příležitosti výročí přednesli na konferenci své příspěvky biblisté Petr Pokorný, Ladislav Tichý, Petr Mareček a Jaroslav Brož.

Jan Merell

Merellova sláva - část papyru P4