Poslední syrští křesťané čelí ohrožení
Vydání: 2015/34 V sousedství uprchlíků, 18.8.2015, Autor: Alena Scheinostová
„Islámský stát je nástrojem v rukou velkých mocností, které jej vytvořily, vyzbrojily a podporují,“ prohlásil apoštolský vikář syrského Aleppa Georges Abou Khazen v italské televizi TV2000. Syrští křesťané nepřestávají volat o pomoc.
Syrští protivládní rebelové se v Aleppu připravují na útok proti Assadovým vojákům.Snímek Salih Mahmud Leyla/AA/ČTK
„Namísto terénního boje proti Islámskému státu od něj mocnosti kupují ropu a rozkradené archeologické památky,“ pokračoval v televizi biskup Abou Khazen. Mluvil rovněž o výcvikových táborech pro kriminálníky bojující za Islámský stát, které mají ležet v zemích sousedících se Sýrií včetně Turecka. Vatikánskému rozhlasu poté biskup svěřil obavy z dalšího vývoje, jež sdílí i část pozorovatelů: „Bojíme se, že Turecko má pod záminkou boje proti IS zcela jiné záměry, tedy boj proti Kurdům. Bojovníci IS, většinou cizinci, přicházejí do Sýrie a Iráku přes Turecko. Pro Turecko by tedy bylo jednodušší nevstupovat do boje, nýbrž zastavit výcvik bojovníků a příliv zbraní. Nepřejeme si další šíření války a stupňování zmatku ani vytváření bezpečnostních zón. Celá země musí být bezpečná! Proč se raději nevyvíjí tlak na jednotlivé strany, aby spolu zahájily dialog?“
Turecko totiž v posledních dnech zveřejnilo záměr podniknout invazi do Sýrie a podél společné hranice vytvořit tzv. bezpečnostní zónu. Pro tento plán hodlá najít proti IS oporu v některé z bojujících skupin, jež však místní pokládají za stejně extremistické. Podle zpráv, které Turecko nicméně odmítlo potvrdit, je ve hře například islamistická fronta an-Nusrá. Také jiná ze skupin, o nichž se hovoří, a sice Ahrar aš-Šam, je známa propojením s al-Káidou a styky s extremistickými skupinami v zahraničí.
Žijeme ze dne na den
Země, kde před válkou žilo kolem 22 milionů obyvatel, se zvolna vylidňuje, utíkají především křesťané, ale také muslimové a příslušníci dalších komunit. Ti, kdo zůstali, čelí strádání a nebezpečí. „Žijeme v Aleppu a učíme se žít ze dne na den to, co nám život přinese. Stále si opakujeme: Jsme v Božích rukou. Riziko smrti je totiž ustavičné,“ komentoval ve Vatikánském rozhlase P. Hassan Sahoui SJ, který působí v Aleppu v rámci Jezuitské služby uprchlíkům (JRS). „Polovina obyvatel města odešla, možná většina aleppských křesťanů – buď do bezpečnějších měst, anebo do Evropy. Ti, kdo v Aleppu zůstávají či nemají možnost odcestovat, jsou proto buď odsouzeni žít tam a snášet válečnou situaci, nebo se rozhodli zůstat tam navzdory všemu. Jde-li o křesťanské rodiny, snaží se odejít, ale je to složité. Někdy chce manželka odejít a manžel zůstat či naopak. Někdy chtějí odejít děti nebo mládež, protože nemají vyhlídky. Není snadné opustit místa, kde jste vyrostli a pracujete, a zakotvit jinde. Často proto v rodinách přicházejí krize. Neustále provázíme křesťany, kteří kladou tyto otázky,“ přiblížil P. Sahoui.
Kdysi dvoumilionové Aleppo je neustále vystaveno ostřelování, útoky lidem způsobují zmrzačení, obírají je o blízké. Problém je se zásobováním vodou či elektřinou. „Elektřina a voda jsou na území ovládaném protivládními ozbrojenci, a tak jejich dodávka záleží na tom, jak se dohodnou vládní vojska a džihádisté. Některý den se dohodnou, jiný ne,“ objasnil P. Sahoui a vyzdvihl: „Tato kritická situace způsobila, že křesťané a muslimové žijí společně, jsou v každodenním kontaktu a paradoxně se sbližují. V našem centru rozdělujeme jídlo pro deset tisíc lidí, pět dní v týdnu, samozřejmě za podpory mnoha dárců a dobrovolníků, křesťanů i muslimů. Mimochodem, také muslimové mi říkají: otče.“ Ještě hůře se žije lidem na územích, která ovládli ozbrojenci Islámského státu. Nezřídka se dějí okrádání, násilí, únosy. Podle zpráv z uplynulého týdne bylo více než dvě stě civilistů včetně dětí, mezi nimi několik desítek křesťanů, uneseno ve městě Al Qaryatain. Následovali tak osud zdejšího syrsko-katolického faráře Jacquesa Murada, který byl unesen letos v květnu. Po téměř půlroce však v minulých dnech IS propustil 22 asyrských křesťanů zajatých v tomto únoru z vesnic v údolí Cháburu v provincii Hassaká. Jejich osvobození vyjednali kněží jejich církve, kteří usilují též o propuštění dalších rukojmích, za něž extremisté požadují mnohasettisícové výkupné.
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
