Papež za námi nepřijížděl, ale přicházel
Vydání: 2015/9 Ochrání Evropa své Židy?, 24.2.2015, Autor: Martin T. Zikmund
Z nedávno konané konzistoře ve Vatikánu se vrátili do Prahy i dva čeští kardinálové: pražský arcibiskup Dominik Duka a jeho předchůdce Miloslav Vlk.
Oba kardinálové se nejen podělili se čtenáři KT o své postřehy z diskusí o reformě papežské kurie, ale také ocenili přístup, s jakým k těmto rozpravám přistupoval Petrův nástupce. „Papež František byl přítomen jednání o reformě kurie a diskutoval a přinášel své názory či náměty,“ potvrzuje kardinál Duka. Podle něj zde hraje roli i to, že současný papež až do svého zvolení v římské kurii nikdy nepůsobil, takže se teprve seznamuje s pravým stavem věcí, aby je mohl analyzovat a navrhovat řešení.
I kardinál Vlk zdůrazňuje, že František byl po celou dobu jednání přítomen. „Bylo obdivuhodné, že přicházel aspoň deset minut před začátkem, aby se setkal s přicházejícími kardinály. A o přestávce šel s námi do haly na občerstvení. Také tam bylo možno se s ním setkat a hovořit,“ uvádí emeritní pražský arcibiskup. „Po zasedání bylo zase hezké vidět papeže, jak jde se státním sekretářem pěšky od Auly Pavla VI. do nedalekého penzionu sv. Marty, kde bydlí. To jsou od papeže drobná znamení jeho kolegiality, prostoty a blízkosti nám kardinálům,“ glosuje papežův přístup kardinál Vlk.
Řím nemůže řešit všechno
Že jsou změny v římské kurii nutné, dokládá kardinál Duka na pouhém faktu, že kurie se aktuálně nachází ve stejném stavu, v jakém byla za Pavla VI., kdy bylo na světě 680 milionů katolíků. Dnes je tento počet dvojnásobný. „V souvislosti s růstem počtu katolíků či s novými sdělovacími prostředky se musí kurie proměnit, stanovit nové kompetence biskupů či biskupských konferencí,“ tvrdí kardinál Duka.
Podle kardinála Vlka směřovaly diskusní příspěvky na konzistoři nejvíc k prohloubení spolupráce jednotlivých kongregací. Některé návrhy se týkaly decentralizace vedení církve s důrazem na subsidiaritu, tj. co lze vyřešit na nižší úrovni, nenosí se na vyšší, kde se pak hromadí mnoho kauz a jejich řešení trvá delší dobu, zatímco na nižší úrovni jsou kompetentní lidé řešeným problémům blíže.
Ve vztahu mezi římskou kurií a diecézemi zaznívala často slova jako „synodalita“, „kolegialita“ nebo „společenství“ v práci. Kardinál Vlk rovněž podotkl, že velký prostor dostaly konzultace o římské bance, při nichž odborníci z oblasti bankovnictví představili situaci v této instituci, která byla ještě v nedávné minulosti obviňována z praní špinavých peněz.
Pokud jde o rozšíření počtu neevropských členů kardinálského sboru, pražský arcibiskup Dominik Duka tím není překvapen už proto, že většina křesťanů dnes žije mimo Evropu. Podotkl přitom, že prvního kardinála tmavé pleti (z Ugandy) jmenoval již Pius XII.
(mtz)
Sdílet článek na:Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
