Evropa následně EU je liberálně ateistická a prosazující nejdříve po 1 WW ideu nacionalzmu a po 2WW ( jako reakci na válku ) ideologii multikultu-sluníčkářů-pravdoláskařů-ekologů či křestanský láskařů . Evropa ovlivněna a zotročena takovou ideologií není ani schopna ani ochotna někoho chránit. Tato ideologie především rozvrací osvědčené a podkopává nejenom občanské nebo ekonomické ale křesťanské hodnoty a ve svém důsledku fakticky likviduje sebe samu. O to více zaráží ,že ŘKC na DVK přijala multikulturně - láskařskou ideologii za své ,místo plno hodnotového Božího slova a jak se ukazuje po 50 letech od koncilu i ona se potýká s vnitřním rozvratem a zánikem. Pro Židy je alespoň nadějí opustit EU a odejít do Izraele , Katolíkům a ostatním Evropanům nezbývá než vypít kalich multikulturní lásky do samotného dna.

přesně tak. Za pozornost stojí, jak většina zdejších židovských (žel i křesťanských) intelektuálů zde prosazuje ideologii mutlikulturalizmu i s islamizací.
Cui bono?

Faktická Pravda a láska, jimiž se dotyční ohánějí se stává vyprázdněným pojmem. Stačí, když coby politik například řeknete nahlas, že si nepřejete pozitivní diskriminaci, EUropeismus, multikulturalismus, feminismus, homosexualismus, environmentalismus, humanrightismus, genderismus a spoustu dalších -ismů, že máte zkrátka své vlastní, levicovými intelektuály nepokřivené, myšlení...a je s vámi zatočeno, jako s Čunkem či aktuálně s Okamurou. Názorně to demonstrovala i Havlovize v Hydeparku ČT24 s docentem Konvičkou. I jeho zaměstnavatel jej rázem začal kádrovat. Komouši hadra...

v pravdě a lásce nikdy ani o pravdu ani lásku nešlo, jenom a pouze o prosazování " nové " ideologie stejně jako celému homo-gender hnutí. Případ z dětí v Norsku jasně ukazuje kam až je taková laskavá gender ideologie ochotna zajít ( výlučné úřední právo dětí nad právem rodiny a rodičů ), potřeby dětí a rodiny žádné úřady nebo organizace nezajímají a levicoví církevní intelektuálové cudně mlčí ostatně jako celá církev. Obdobné to je i s islamizací europrostoru , proč tomu přisluhují někteří jednotliví křesťané a cti-hodní otcové mohu chápat jako jejich osobní selhání a slabost , ale proč přisluhuje a mlčí církev jako celek je nepochopitelné pokud si nepoložíme Cui bono DVK .

A co to je. To - Cui bono DVK .

DVK jest 2. Vatikánský koncil. Koncil, jenž de facto postupně nahradil:
- „kult Boha“ „kultem Člověka",
- prvenství „Božího zákona“ „prvenstvím svědomí“;
- prvenství „Království Božího“ a „věčného života“ prvenstvím „světa“, „míru“ a „ráje na zemi“;
Učinil z Krista „osvoboditele“ nikoliv od hříchu, ale od utrpení a zotročení.
Redukoval evangelizaci z nadpřirozeného hlásání na „dialog“, který necílí k obrácení; vynalezl křesťanství, které zbožšťuje člověka a vyhlašuje „náboženskou svobodu“ za absolutní právo člověka atp.

Tak to asi do nebe nedosáhnu,páč tomu prd rozumím,.

Hele Halíkovče, rozumíte alespoň Evangeliím? Ono i ty koncilní dokumenty má katolík posuzovat prismatem poselství Slova Božího.

Filipským 2:16 „držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.“

1. Tesalonickým 5:21-22 „Všecko zkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě.“

Jan 14:6 "„Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."
(Pozn. a nikoliv skrze falešného a samozvaného proroka Mohameda jak falešně podsouvá koncilní dokument Nostra Aetate)

"Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z
bodláčí fíky?" (Mt7)

Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. (Ef 5: 6-13)

P.S.
Matouš 7:14 "Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá."

Těm Vaším vybraným úryvkům ani ne.Já mám problém dodržovat desatero.Ale snažím se.

S tím zápasím taktéž. Jde však o to nespokojit se s plytkým tvrzením DVK, že každá víra má svou pravdu, a vydat svědectví o jedinečnosti evangelia jako cestě k skutečnému naplnění života. I pro křesťanskou civilizaci je Evangelium minimálně stejně důležité jako Desatero.