26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Návrat kardinála Josefa Berana domů

9. 1. 2018

|
Tisk
|

Téměř půl století odpočívají ostatky kardinála Josefa Berana po boku papežů v kryptě chrámu sv. Petra v Římě. Letos, v roce stého výročí založení samostatného státu, by se měly vrátit domů.

Vydání: 2018/2 Výzva biskupů k volbám, 9.1.2018, Autor: Jiří Prinz


„Velvyslanec ČR ve Vatikánu Pavel Vošalík telefonicky informoval kardinála Dominika Duku, že papež František povolil převoz ostatků kardinála Berana do České republiky,“ informuje mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Podrobný plán na přesun ostatků se podle mluvčího teprve rodí. „V tuto chvíli začínají jednání o detailech převozu. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo ostatky převézt už na jaře, při příležitosti svátku sv. Vojtěcha. Kdyby se to nepodařilo, věřím, že nejpozději při příležitosti zářijových svatováclavských oslav ve Staré Boleslavi už budou Beranovy ostatky v Česku,“ dodává.
Tělo by mělo být uloženo v katedrále
Ostatky kardinála Berana by po návratu do vlasti měly spočinout v Nové arcibiskupské kapli ve svatovítské katedrále, kde je pochován i kardinál Miloslav Vlk.
Může přítomnost Beranova těla v Česku nějak urychlit proces kardinálova blahořečení, od jehož zahájení letos uplyne 20 let? „Teď v únoru by měl být do Říma odeslán spis týkající se Beranova blahořečení, aby ho tu mohla posoudit Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Přítomnost Beranových ostatků v Praze povede zřejmě k tomu, že se zvýší počet lidí, kteří budou jeho hrob navštěvovat. To může do Říma vyslat signál, jak živá úcta k Beranovi tady panuje,“ říká historik Jaroslav Šebek. Podle jeho slov je přitom návrat kardinála Berana do vlasti důležitý především proto, „aby si česká sekulární veřejnost lépe uvědomila význam této osobnosti pro naši zemi. A už nynější mediální zájem kolem jeho návratu domů ukazuje, jak významná postava to skutečně byla,“ upozorňuje historik.
Josef Beran byl jmenován pražským arcibiskupem v roce 1946 po svém návratu z nacistického koncentračního tábora Dachau, kam byl uvězněn po atentátu na Heydricha. „V roce 1948, po komunistickém převratu, se odmítl podřídit nastupujícímu režimu. V očích věřících se stal hrdinou a symbolem odporu,“ doplňuje mluvčí arcibiskupství Stanislav Zeman a připomíná v této souvislosti mnohaletou Beranovu internaci. Komunistický režim na Beranův odpor nikdy nezapomněl, a když jej v roce 1965 papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, zakázal mu po kardinálské kreaci v Římě návrat do vlasti. Ve Věčném městě pak kardinál Josef Beran v roce 1969 také zemřel.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou