Vydání: 2022/8 Biskupové se vydali za nemocnými, 15.2.2022, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 8

Bohoslužba, kterou bude celebrovat kardinál Dominik Duka, začne v 9.15 hod. Alespoň portrét tu dále připomene šlechtičnu, která svým rozsáhlým budovatelským i sociálním dílem dalece předběhla svoji dobu. Vévodkyně – na svém panství, zahrnujícím vedle Kostelce ještě Uhříněves, Škvorec, Plaňany, Kounice a Rataje nad Sázavou, známá pro svou všeobecnou oblibu prostě jako „Savojka“ – se narodila v roce 1694 v knížecí rodině Liechtensteinů. Stala se manželkou vévody Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského a matkou syna, v roce 1729 ovdověla a pět let poté zemřel i její potomek. Zbožná vévodkyně už se pak nikdy neprovdala a zbytek života zasvětila péči o rozkvět svých držav, a především o duchovní i hmotné povznesení svých poddaných. Odvedla obrovské dílo a natrvalo proměnila i kulturní krajinu na území svého někdejšího dominia.
Ochránkyně chudých
„Liechtensteinové měli blízko k evangelizaci a sociální péči. Například kníže Maxmilián v letech 1617–1642 obnovil a rozšířil poutní kostel ve Vranově u Brna a založil zde klášter paulánů, kde vznikla i rodová hrobka. Děd vévodkyně Marie Terezie kníže Karel I. zase roku 1605 ve Valticích založil klášter milosrdných bratří, jehož součástí byl i špitál poskytující chudým péči zdarma. I její matka Edmunda byla velmi zbožná,“ přiblížil pro KT Pavel Juřík, předseda Historického spolku Liechtenstein, který jubilejní mši svatou pořádá.
Marie Terezie na svých državách následovala vzor svých předků. „Právě kostel sv. Andělů strážných v Kostelci nechala vybudovat ona, a to s velkými náklady a péčí – pozvala přední umělce z Vídně, kde žila. Stavbu zahájila krátce poté, co propustila kostelecké měšťany z poddanství. V její době to bylo dost neobvyklé,“ poukázal Juřík. Postarala se také o výstavbu far a kostelů v Aldašíně nebo Poříčanech, další nechala opravit a darovala jim mnoho peněz, včetně financí na nové zvony, aby svolávaly k modlitbě. Zdejší kněží pak pravidelně sloužili mše svaté za spásu vévodkyniny duše.
„Mimořádným počinem je i velký špitál pod černokosteleckým zámkem, který vévodkyně vybudovala ještě se svým manželem v letech 1726–1728. Byl určen pro 12 mužů a 12 žen – dvojnásobek tehdy obvyklého počtu. Panství dotovalo stravu, ošacení a otop každého obyvatele špitálu, který byl na svou dobu i velmi moderní – měl třeba ústřední horkovzdušné vytápění,“ popsal Pavel Juřík. V 80. letech minulého století hrozila zanedbané budově demolice, byla ale zachráněna a celkově opravena: dnes je zde ubytovna České zemědělské univerzity.
Vévodkyně měla na srdci také výchovu mladé generace, a tak nechala ve Vídni vystavět budovu Savojské rytířské akademie pro mladé aristokraty (dnes zde sídlí Diplomatická akademie) či Dům savojských dam pro 12 chudých šlechtických dívek. „Polovina děvčat měla být vždy z českých zemí a žačky zde dostaly zdarma vzdělání, výbavu a věno,“ doplnil Juřík. Na svém panství zase rozhodla – celých 80 let před monarchií – vyplácet učitelům z panské pokladny mzdy místo dosavadních naturálií od rodin žáků.
Kult sv. Donáta
Zasloužila se také o rozšíření úcty k prvomučedníku sv. Donátovi. V letech 1764–1765 pod hrozbou nadcházející neúrody nechala vévodkyně zhotovit a umístit do krajiny pětici Donátových soch, kam pak chodila procesí s modlitbami za dobrou úrodu a ochranu před bleskem. „V Mikulově, kde se narodila vévodkynina maminka, je v kostele sv. Václava od 17. století kaple sv. Donáta, u nás jinak nepříliš známého. Odtud patrně pramenil vévodkynin zájem o jeho kult,“ míní Pavel Juřík. Když v závěru Savojčina života skutečně udeřila bída, nechala vévodkyně poddaným otevřít panské sýpky. Svatodonátské sochy se dodnes zachovaly všechny. Jedna je i ve skanzenu v Kouřimi, kam byla přenesena po zrestaurování od Svrabova.
Marie Terezie zemřela roku 1772 a je pohřbena po boku svého manžela v Savojské kapli svatoštěpánského dómu ve Vídni. V závěti odpustila poddaným dluhy, ty nejchudší z nich navíc podarovala, nechala vyplatit válečné zajatce a myslela i na odkazy pro kostely a kláštery. „Kardinál Duka před časem vyslovil přesvědčení, že by tato výjimečná žena měla být svatořečena,“ podotkl Pavel Juřík.
Vévodkynin život přezkoumal tým odborníků pod vedením historičky Petry Oulíkové a v roce 2019 vydal sborník Marie Terezie vévodkyně Savojská a české země (NLN). Savojce je věnován i jeden díl televizního cyklu Cesty víry: pod názvem Naše paní Savojka bude znovu vysílán 20. února na ČT2 a třikrát reprízován, k vidění je též z internetového archivu ČT.
Mše sv. k 250. výročí úmrtí vévodkyně Marie Terezie Savojské. Kostel sv. Andělů strážných v Kostelci nad Černými Lesy 20. 2. 2022 v 9.15
Naše paní Savojka. 20. 2. 2022 na ČT2 od 12.40 hodin