Libuše Šafránková se vrací domů

Vydání: 2021/25 Modlitba na místě popravy, 15.6.2021, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 25

Jako na půvabnou Popelku, laskavou filmovou maminku, šarmantní dámu i hluboce věřící ženu budeme vzpomínat na herečku Libuši Šafránkovou. Zemřela 9. června v 68 letech.


V roce 2008 Libuše Šafránková (na snímku s manželem Josefem Abrhámem) vyhrála anketu České televize „Hvězda mého srdce“ o nejoblíbenější herečku a herce. Snímek ČTK

Nevěřím na nikoho nevěřícího. Člověk je Boží dílo, k obrazu Božímu jsme stvořeni a každý k tomu časem dojde,“ řekla Libuše Šafránková ve vánočním rozhovoru pro magazín Pátek Lidových novin v roce 2009. „Nedá se to naučit ani se k tomu dobrat filozofií, ale přes niternou zkušenost k tomu každý dojde,“ dodala.

Sama ovšem v katolické víře vyrostla, její otec Miroslav byl dokonce ve Šlapanicích u Brna, kde prožila dětství, varhaníkem. „Dostala jsem tuhle možnost od rodičů, nenásilně, jako samozřejmost,“ ohlédla se herečka kdysi v médiích, když se jí na její víru ptali. V kostele ve Šlapanicích byla tehdy na kůru po tatínkově boku takřka denně. „Rozum jsem z toho určitě neměla. Ale nemyslím si, že je beze smyslu brát děti s sebou (do kostela – pozn. red.). Působení do nitra proudí jinými branami. Píše se na čistý papír dětské nepopsané duše a nitro si to samo přebere,“ řekla Lidovým novinám.

Barunka i Popelka

Už jako studentka Státní konzervatoře v Brně získala svou první výraznou roli Barunky v televizní Babičce (1971), jako titulní princezna zazářila ve Třech oříšcích pro Popelku v roce 1973. Nedlouho předtím se stala členkou Činoherního klubu v Praze, kde hrála s krátkou pauzou až do poloviny 90. let. Zde se také seznámila se svým manželem Josefem Abrhámem. Brali se v roce 1976 na Karlštejně při dvojím církevním obřadu – katolickém podle nevěsty i evangelickém podle ženicha, který je vnukem slovenského evangelického faráře a spisovatele Jozefa Hollého.

Během kariéry Šafránková vytvořila desítky divadelních filmových i televizních rolí – připomeňme za všechny alespoň tituly Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Vesničko má středisková (1985), Kolja (1996) či Všichni moji blízcí (1999), anebo také mimořádnou interpretaci Dětí z Bullerbynu, které jako audioknihu vydal roku 2015 Albatros. Její umění ocenil téhož roku prezident republiky medailí Za zásluhy I. stupně.

Kromě několika mladých let se Libuše Šafránková od víry neodklonila. Jak v pořadu Radia Proglas „13+“ minulý týden zavzpomínal františkán P. Jakub Sadílek, do nynějška pak s manželem patřili k jádru pražské spořilovské farnosti a Libuše zde nechyběla za lektorským pultem při mši, ale ani při nejrůznějších farních kulturních akcích. „Budu si ji pamatovat jako šarmantní paní s hlubokou duší, která milovala svoji rodinu. Zároveň jí v posledních letech života velmi záleželo na přibližování se k Ježíši, snažila se – i vzhledem ke své nemoci – odvážně si klást i náročné otázky víry a otevírat těžká témata,“ podotkl P. Sadílek, který byl v posledních letech hereččiným zpovědníkem.

Své vůbec poslední interview poskytla Šafránková pro knižní rozhovor Milana Ohniska se známou novinářkou a moderátorkou Danielou Drtinovou Jako bych žila dva životy (Druhé město 2020). Vzpomíná v něm, jak se obě setkaly a jak se propojily jejich duchovní cesty. Sama Drtinová zde pak píše: „Bylo to absolutně zlomové a naprosto fatální setkání mého života. Věnovala mi tolik času… Vedla mě. Hodně mi toho předala v desítkách hodin rozmluv, knížky mi dala, popsala a pojmenovala, co se ve mně děje, a mně se najednou složil celý obrázek. Dostala jsem klíč! A v září 2004 jsem byla pokřtěná.“ Libuše Šafránková s manželem se stali jejími kmotry.

„Říká se, že bez Boží vůle ani vrabec ze střechy nespadne,“ zhodnotila dříve herečka pro Pátek Lidových novin a pokračovala: „Vypustil nás na zem s přáním, abychom se vrátili dobrovolně a s láskou.“ Na její cestu „domů“ ji vyprovází i upřímná láska několika diváckých generací.

ALENA SCHEINOSTOVÁ




 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Zpravodajství



Aktuální číslo 50 7. – 13. prosince 2021

Cesta k pramenům bratrství

Papež se vydal na Kypr a do Řecka ve stopách apoštolů Pavla a Barnabáše. Přijel, aby povzbudil katolickou menšinu, promluvil o jednotě křesťanů a vybídl k přijímání…

celý článek


Odpouštět sobě i druhým

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování…

celý článek


Na Šumavu za lidovými podmalbami

Stoletou tradici podmaleb na skle představuje Muzeum Kvilda v tomto oblíbeném šumavském zimovisku. Lidovou techniku si lze na místě dokonce vlastnoručně vyzkoušet.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay