Vydání: 2006/14 Za dobrotu na žebrotu, 4.4.2006, Autor: Jiří Macháně

Květnou nedělí (9. dubna) začne oslava největších křesťanských svátků - Velikonoc. Všechny farnosti českých a moravských diecézí si připomenou Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Jedinečný zážitek, umocněný kamennou krásou architektury, každoročně čeká účastníky liturgických obřadů v Předklášteří u Tišnova.

Věřící se nejprve sejdou v gotické kvadratuře, která přiléhá k historické bazilice kláštera Porta coeli. Lidé přinášejí ratolesti jako symbol vítězství a oslavy Krista. „Požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem,“ završí žehnání větviček místní farní vikář P. Michal Polenda. Slavnostní dlouhý průvod prochází křížovou chodbou a krytým schodištěm až do sousedního konventního kostela. „Vstup do chrámu má symbolicky naznačit, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom měli podíl na jeho vzkříšení a životě,“ vysvětluje symboliku průvodu liturg P. Daniel Janáček.
Na Náchodsku se k liturgickým oslavám připojují také pestré lidové zvyky. Na Květnou neděli vyrážejí na koledu dívky, ale na své si přijdou i matky od rodin. Na vyplácení kluků a pánů si připravují líto - smrkové větve ozdobené pentlemi a fábory - které pak po ránu „použijí“ nejprve na své bratry, syny, manžely, otce, strýce a dědečky, později i na širší klukovskou a mužskou veřejnost. „Symbolické šlehání má kořeny v předkřesťanských dobách a mělo zajistit ženám plodnost. Zdá se, že tady v Červeném Kostelci zřejmě i mužům,“ vtipkoval loni po bohoslužbě místní duchovní správce P. Petr Kubant. Zval totiž farníky na louku za kostel sv. Jakuba. Tam se každoročně odehrává legální a organizovaná mela, při které si něžné pohlaví s muži vyřídí nesrovnané účty za celý rok. Program začíná zpěvem každý rok nové a originální koledy. „Děvčata i ženy povinny jsou / zachovávat tradici svou / mužům, chlapcům připomenout / že je máme rády moc,“ připravovaly farnice mužskou populaci na blížící se exekuci během loňského programu. „Církev ví, do čeho má obléknout své služebníky,“ čelil pak farnicím a jejich štiplavým útokům smrkovými ratolestmi pater Kubant navlečený v klerice a dlouhém kabátě. Dlužno dodat, že mnohé z dam s těžkou průrazností vrstev stále zimních oděvů počítaly a prozíravě se vybavily razantnější a tradiční „klukovskou“ pomlázkou.

Každoročně pak po vyprášení všech kožichů, bund a kabátů následuje zábavný program, který připravují pro dívky místní kluci. Spočívá v nejroztodivnějších soutěžích. Loni přišla do Červeného Kostelce doba ledová, jindy se místní klukovská omladina inspirovala vstupem Česka do NATO, pohádkami, televizními soutěžemi apod. Vše každoročně vrcholí bohatým občerstvením. „Své počátky má tato tradice ,koledování za kostelem´ někdy v šedesátých letech 20. století v prostředí chrámového sboru. Jeho členky začaly každý rok skládat svou koledu a kluci jim za to přichystali bohatou odměnu, obvykle někde ukrytou. Třeba v obřím velikonočním vajíčku nebo v perníkové chaloupce,“ vysvětluje Jan Kafka, jeden z místních farníků.

Na velikonoční pondělí se pak v Červeném Kostelci úlohy obrátí. Kluci zpívají koledu, prohánějí holky často až na náměstí a soutěží v disciplínách, které připravila děvčata.

* * *

Bujaré veselí provází na Květnou neděli v Červeném Kostelci každoroční vyplácení kluků i mužů. Ta rozmazaná věc v dámské ruce je tradiční místní nástroj exekuce - prudce se pohybující smrkové líto. Snímek autor