Troja - velkofilm podle Homéra

Vydání: 2004/30 Muži na mateřské, 1.9.2004, Autor: Jaroslav Someš

Válčením pro spodničku nazývá Wiliam Shakespeare ve své hořké komedii Troilus a Kressida legendární Trojskou válku ze starořeckých mýtů. Ironizuje tím příčinu válečného běsnění, pomstu řeckých králů za únos spartské královny Heleny trojským princem Paridem. Angloamerický velkofilm Troja, který právě běží v našich kinech, postrádá nadhled velkého dramatika. Příchuť hořkosti tu ovšem cítit je.

Zkušený režisér Wolfgang Petersen spolu se scenáristou Davidem Benioffem šli cestou všech svých předchůdců na poli zpracování této látky (Shakespeara nevyjímaje) a opírali se především o legendární Homérův epos Ílias. Zacházeli s ním však volně, zčásti z pohledu naší složité současnosti a zčásti jistě také podle hollywoodské normy a vkusu. (Budiž však rovnou řečeno, že obecně dobrý vkus se jim podařilo udržet.) Od Homéra převzali především koncentraci děje do krátkého časového úseku. Starořecký básník se z desetiletého obléhání Troje soustředil pouze na události 51 dní a s mnoha odkazy na minulost vylíčil jen spor mezi řeckým hrdinou Achilleem a vrchním velitelem řeckých vojsk, králem Agamemnonem a smrt a pohřeb trojského hrdiny Hektora. Film naopak zachycuje prehistorii války, tedy únos Heleny, a pak zhušťuje deset let bojů prakticky do několika dní, během nichž je všechno rozhodnuto a Troja padne. V tom se zde zachází s mýtickou předlohou opravdu volně a stejně volně se pracuje také s některými dějovými momenty (nejkurióznější změnou je asi zabití Agamemnona, protože každý školák ví, že právě jeho návrat domů do Mykén odstartovává další rozvětvený příběh v řecké mytologii).

Příjemně působí, že tvůrci filmu vyloučili z přímé účasti v ději antické bohy - herecké ztvárnění takových figur je vždycky těžkým oříškem. Také posun v motivaci jednání hlavních hrdinů je šťastný. Agamemnon ozbrojenou mocí „sjednocuje“ Řecko a únos Heleny je pro něho pouhou záminkou, aby mohl do své sféry vlivu začlenit i Troju. Nezáleží mu přitom na ničem a na nikom. Bojovníky, jako je Achilleus, který bojuje proto, že až slepě romanticky touží po nesmrtelnosti svého jména, Agamemnon pouze využívá. Právě tohle, velmi současné pojetí se představiteli této role, významnému shakespearovskému herci Brianu Coxovi podařilo výborně vystihnout. Jinak je v hereckém obsazení filmu upřena hlavní pozornost na Achillea v podání hollywoodské hvězdy Brada Pitta. Jeho úloha dostala ve filmu nejširší prostor a také nejvíc psychologické propracovanosti a Pitt v ní obstál jak svým vzhledem, tak svými hereckými schopnostmi. A v náročných bitevních scénách rovněž svou tělesnou zdatností (je kuriózní, že si přitom zranil Achillovu šlachu na noze). Pitt není zdaleka jedinou hvězdou, která ve filmu hraje. Mezi populární jména patří také např. Julie Christieová, Orlando Bloom či Sean Bean. Zážitkem je ovšem výkon slavného Petera O´Toola jako trojského krále Priama.

Velkofilmovou podobu dodává snímku účast početného komparsu a také dokonalé technické triky, které řady bojovníků a lodí zmnohonásobují. K přednostem patří i seriózní obeznámenost s antickými reáliemi, výzbrojí, způsoby boje atp. Toho dobře využívá kamera Rogera Pratta - velmi působivé jsou např. záběry přes přilbová hledí. Útlocitní diváci jistě rovněž ocení, že díky rychlým střihům kamera v bitevních scénách zbytečně neulpívá na krvavých detailech.

Milenecký pár, jehož láska byla příčinou Trojské války - Paris (Orlando Bloom) a Helena (Diane Krugerová).

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 19. – 25. května 2020

Oslava 100 let Jana Pavla II.

Papež František v pondělí 18. května ráno u oltáře s ostatky sv. Jana Pavla II. ve svatopetrské bazilice připomněl sto let od narození polského papeže.

celý článek


Knihkupci zatím přežili. Co dál?

Vládní opatření v boji proti koronaviru dopadla tvrdě i na křesťanské vydavatele a knihkupce. Počítají milionové ztráty, ale zároveň věří, že zájem čtenářů jim…

celý článek


Žít svatě uprostřed světa

„Žila krátce, ale jednala rychle, hoříc nepřetržitě jako věčná lampa,“ napsal o sv. Zdislavě z Lemberka (1220–1252) spisovatel Jaroslav Durych. U příležitosti 800…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay