Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Vydání: 2022/5 Papež nově ustanovil katechety, 25.1.2022, Autor: Alena Scheinostová

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších kostelů u nás – chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech.

 
V interiéru kostela Nejsvětějšího Srdce Páně návštěvníka vítají sochy českých patronů s Kristem uprostřed. Snímek ČTK

Architekt Jože Plečnik ve svém ateliéru v roce 1943. Snímek Wikimedia Commons

Letos jsou vlastně plečnikovská výročí hned tři – 7. ledna před 65 lety zemřel, 8. května si pak připomeneme 90 let od posvěcení vinohradského chrámu. Slavil by Plečnik s námi? Životopisci jej líčí jako velmi skromného a silně asketického muže a zbožného katolíka, který dokonce ve svých kostelích odmítal projektovat topení. „Tohle moderní svinstvo nepatří do katolického chrámu Páně,“ protestoval s tím, že „kostel není ani kino, ani bar, ani divadlo, nýbrž kalvárie“. Kostely pokládal za vrchol své tvorby.

Rodák z Lublaně absolvoval studia architektury ve Vídni u průkopníka moderní urbanistiky Otta Wagnera, v Itálii a ve Francii. Ve Vídni začal také pracovat a v roce 1910 odešel do Prahy vyučovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 jej československá vláda vybrala jako architekta pro obnovu Pražského hradu a na jeho úpravách i na rekonstrukci lánského zámku pak Plečnik pracoval v součinnosti a souladu s prezidentem Masarykem až do 30. let. Za tuto práci nikdy nepřijal žádný honorář – říkal, že tato práce sama je pro něj poctou a odměnou.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je posledním Plečnikovým pražským dílem. Přitom když byla roku 1919 vypsána soutěž na jeho výstavbu, slovinský architekt se jí vůbec nezúčastnil. Uspěli v ní však jeho studenti a ti jej vzápětí spolu se zadavateli vyzvali, aby se díla ujal. Monumentální stavba, inspirovaná starokřesťanskou architekturou Středomoří, vyrostla v letech 1928–1932. Centrální loď má rozměry 26 x 38 metrů a 14metrovou výšku, stavbě dominuje široká 42metrová věž se šesti zvony a měděnou bání s čtyřmetrovým křížem. Věž zdobí rozměrné kulaté okno s hodinami. V podzemí chrámu se nachází ještě prostorná klenutá kaple.

V letech 2010–2015 zde byl farářem nynější světící pražský biskup Zdenek Wasserbauer. V té době společně s fotografem Martinem Frouzem připravili reprezentativního duchovního průvodce tímto jedinečným místem (Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Triton 2013). „Zcela souhlasím s názory, že tento kostel patří mezi vůbec nejvýznamnější duchovní stavby 20. století,“ podotýká biskup Wasserbauer pro KT. „Vždy mě oslovoval a během mého farářování se mi líbil stále více. Čím dál lépe jsem mu také rozuměl, k čemuž jistě napomohlo, co jsem si o stavbě přečetl – zejména v korespondenci Jože Plečnika se zdejším kaplanem P. Alexandrem Titlem (pod názvem Nejměnujte me nikdy… vyšla roku 2010 péčí Přátel Prahy 3 – pozn. red.). Vidět během dne, jak slunce proniká vitrážemi, nebo zůstat v kostele v noci – to je až mystický zážitek, podobně jako stoupat po rampě ke kostelním hodinám,“ zdůrazňuje biskup a pokračuje: „Tyto obrovské hodiny – největší v České republice – zaujmou už zvenčí a připomínají člověku čas života, který neúprosně ubíhá všem stejně, ale který má jednou vyústit do Kristovy otevřené náruče vítající všechny, kteří vstoupí do lodi kostela.“ Socha Krista s rozepjatými pažemi dominuje oltářní stěně v ose lodi.

Společenství kolem oltáře

Plečnika fascinovaly stejně tak prvokřesťanské sakrální stavby jako architektura doby Karla IV. a snažil se své kostely navrhovat tak, aby se v nich věřící mohli shromažďovat na dosah oltáři. Podle mnohých tím předešel myšlenky Druhého vatikánského koncilu. „Dnes bychom to nazvali úsilím o novou evangelizaci. Jako hluboce věřící umělec hledal Plečnik rovnováhu mezi tím, co považoval za základ katolické víry a liturgie, a tendencemi moderní doby,“ vystihl slovinský znalec jeho díla Damjan Prelovšek v roce 2012 při zahájení plečnikovské výstavy v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

„Chrám předběhl svoji dobu také koncepcí zázemí. Je to obrovský prostor, kde současně v různých místnostech může probíhat nebohoslužebný program. Plečnik si uvědomoval, jak důležité je, aby se lidé i mimo bohoslužby setkávali, vzdělávali, připravovali, radovali,“ dodává biskup Wasserbauer. Díky poloze kostela se tu i během všedního dne stále zastavuje ke ztišení mnoho kolemjdoucích.

Pocta české tradici

Ačkoli byl Plečnik v houstnoucí atmosféře 30. let národovci napadán jako „cizák, který ničí posvátné české dědictví“, vinohradský kostel naopak českou duchovní tradici respektuje a rozvíjí. „Základní kámen byl posvěcen v den 10. výročí republiky 28. října 1928, v kryptě jsou k výzdobě použity kameny pocházející z Pražského hradu a hlavní čeští patroni jsou zobrazeni na celé stěně za oltářem kolem centrální sochy Krista,“ zdůrazňuje Zdenek Wasserbauer. Kostel byl posvěcen ještě před svým dokončením, v interiéru dosud chyběly právě sochy českých patronů, ale také třeba boční oltáře. Plečnik jej hotový nikdy neviděl.

Od roku 2018 má chrám i nový originální prvek: elipsovitý oltář z carrarského mramoru podle návrhu architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta a z ruky sochaře Petra Váni.

Letošní rok prožívají Slovinci jako Rok Jože Plečnika a pořádají festivaly, konference a výstavy. Lublaňské Plečnikovo muzeum nechává nahlédnout do svých prostor i virtuálně, na adrese burger.si. Novou dvoueurovou minci na architektovu počest ozdobí detail jeho slavné knihovny v Lublani, vychází i životopisný komiks. Skromněji si jubileum připomínají Češi – vedle televizní reprízy dokumentu Dotknutí hvězd, dostupného v iVysílání ČT, je to ražba pamětní stříbrné mince s Plečnikovým portrétem v hodnotě 200 korun. Pražský hrad chystá výstavu. Pouhým plánem zatím zůstává vybudování Plečnikovy aleje pod Hradem.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Zpravodajství



Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay