O duchovním filmu v srdečné atmosféře

Vydání: 2007/36 Kněží v důchodu, 4.9.2007

Šestý ročník mezinárodního festivalu Film ve znamení ryby přivítal letos v Olomouci na přelomu srpna a září mnoho hostů. Promítání kratších hraných i dokumentárních snímků střídaly debaty s tvůrci a diskuse o duchovním filmu a jeho roli v současném světě.

V sále Arcidiecézního muzea i v konviktu, kde se většina prezentací odehrávala, se neustále střídali lidé. Těch zhruba sedmdesát, kterých bylo stále přítomno, sál téměř zaplnilo. Nechyběly žádné věkové kategorie – v publiku seděly řádové sestry, mladíci v džínách, malí chlapci s cyklistickými helmami i stařičká paní, která přišla o holi. Maďarského režiséra Zoltána Hevéra, jenž představil svůj snímek Maďarská kalvárie, potěšila především velká účast publika. „Vždycky mě překvapí, že na film starý více než deset let je ještě někdo zvědavý, protože nad vším, co má víc než rok, obvykle kroutíme hlavou se slovy: To už vůbec není aktuální,“ řekl Hevér. Herec a režisér Jiří Strach přijel na promítání svého filmu o kardinálu Tomáši Špidlíkovi. Patnáct minut nabitých úsměvy, gesty a myšlenkami významného teologa odměnilo publikum potleskem a následně živou diskusí s režisérem o detailech natáčení filmu i o kardinálu samotném. Podle Jiřího Stracha se velké festivaly (například karlovarský) s festivaly jako Film ve znamení ryby nedají srovnávat. Na těch prvních jde o podporu velkých filmů a filmového řemesla. Malé mají výhodu, že sdružují lidi stejných zájmů – ať už jde o tvůrce nebo publikum, představují se zde amatéři, nejrůznější žánry a na technické kvalitě až tolik nezáleží. „I kdyby přišlo jen pár lidí, má takový festival smysl. Do Varů jezdím rád, do Olomouce ale radši,“ řekl Strach a prozradil, že na Hanou si odskočil ze Šumavy, kde právě natáčí pohádku Tři životy. Na motivy Boženy Němcové ji napsali Václav a Věra Šaškovi a diváci by ji měli vidět letos o Vánocích.
Největším hitem festivalu byla přítomnost slavného polského režiséra Krzysztofa Zanussiho a uvedení jeho děl Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavním stykem a Persona non grata, které zcela zaplnily kino Metropol. „Ke všem filmům si píšu scénáře sám. Persona non grata je výjimečná tím, že vznikla k výročí polské Solidarity,“ řekl Zanussi a vysvětlil, proč do jedné z hlavních postav obsadil ruského režiséra Nikitu Michalkova: „Potřeboval jsem antagonistu k hlavnímu hrdinovi, a to prostě musel být Rus. Už při psaní scénáře jsem myslel na Michalkova a domlouval jsem se s ním, že pro něj takovou postavu napíšu.“
ZITA CHALUPOVÁ


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 31. ledna – 6. února 2023

Co popřát novému prezidentovi

Ke gratulacím nově zvolenému prezidentovi ČR Petru Pavlovi se připojují i představitelé církve. „Nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály…

celý článek


Není čas naříkat, ale rozhlížet se

Co je církev? Říkáme, že je Kristovo Tělo – a já věřím, že Bůh jej v tomto světě nenechá zaniknout. Dosud se totiž církev dostala i přes sebevětší krize a byla…

celý článek


Proč nás volby rozdělily a co s tím

Důležitý problém kolem prezidentských voleb je „polarizace společnosti“, tedy to, že se lidé o kandidátech a jejich názorech často hádali a někdy i rozkmotřili. A…

celý článek


A stíháš dělat ještě něco?

S narozením prvního potomka si maminky začnou klást otázky: Neztratím se v nekonečném kolotoči krmení, přebalování a péče o domácnost? A kde najdu čas pro sebe, manžela, Boha?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay