Normalizace v doznáních a výpovědích
Vydání: 2017/35 Pietro Parolin jednal v Rusku, 29.8.2017, Autor: Alena Scheinostová
Příloha: Perspektivy 35
Počínaje nedělí 3. září čeká televizní diváky kanálu ČT 2 každý týden od 18.15 hod. jeden půlhodinový díl cyklu Příběhy 20. století.
I takoví jsme byli – a cyklus Příběhy 20. století nám to znovu připomíná. Snímek archiv Paměti národa
Šestnáctidílný televizní seriál je dalším rozvinutím projektu Paměti národa, kde se shromažďují vzpomínky, osudy a životní zvraty pamětníků obou nedávných totalit a který znají posluchači Českého rozhlasu i návštěvníci řady výstav. Scenáristé Mikuláš Kroupa, Adam Drda a Tomáš Netošný spolu s režiséry Viktorem Portelem, Radimem Špačkem, Petrem Hátlem a Jankem Kroupou se tentokrát zaměřili na období normalizace.
„Východiskem tematicky laděných dílů budou osobní příběhy, které z různých úhlů umožní nahlédnout na způsob života v sedmdesátých a osmdesátých letech, jeho každodennost, smíření i nesmíření s ním, snahu vymanit se z něj i nevyhnutelné prohry,“ zve kreativní producent Petr Kubica. Soustředěná osobní svědectví přiblíží takové momenty nedávné minulosti, jako byla politická angažovanost řadových členů KSČ, pohnutky ke spolupráci se Státní bezpečností, postoje k Antichartě nebo třeba možnosti novinařiny před rokem 1989. Se svými příběhy vystoupí mimo jiné Karel Hvížďala, Ondřej Neff nebo romský boxer a někdejší vekslák Stanislav Tišer.
Desátý díl s názvem „Škola normálního života“ zabrousí na mladoboleslavské gymnázium, kde v 70. letech vládl protikřesťanský ředitel. „Spolužáky, kteří měli dlouhé vlasy, za ně tahal a smýkal jimi. A těm, kteří nosili křížky kolem krku, je strhával,“ líčí hrdina tohoto dílu, hudebník a disident Miroslav Jirounek. Jako student se jednoho ze spolužáků zastal, od té doby stál vůči řediteli v otevřené opozici a gymnázium nakonec nesměl dokončit. „Mirek byl takovým naším svědomím. Říkali jsme si, že nejsme tak stateční jako on. My jsme chtěli normálně žít,“ vzpomíná na kameru jedna z tehdejších spolužaček.
Čtvrtý díl „Legenda o svatém Juliovi“ je pak fascinujícím vyprávěním o hoštejnském dominikánovi Juliu Augustinu Vargovi. Adam Drda označuje dokument za příběh člověka „od dětství těžce nemocného, upoutaného na vozík, který v sobě nejen našel sílu bojovat s nemocí, ale ještě dodával odvahu ostatním lidem a s neuvěřitelným nadhledem čelil Státní bezpečnosti“. Varga jako dítě onemocněl autoimunitní chorobou, která vedla k jeho ochrnutí, svépomocí však získal obdivuhodné vzdělání a rozhled. Konvertoval ke katolicismu a jeho domácnost se stala cílem návštěv a hlubokých rozprav pro řadu studentů, intelektuálů, kněží a řeholníků, mezi nimi i pro Dominika Duku, Josefa Zvěřinu či Oto Mádra. Varga se zapojil i do šíření samizdatu, a ač byl sledován a opakovaně vyslýchán, StB si s ním nevěděla rady. Zemřel roku 1996 v pouhých 32 letech.
Příběhy 20. století. Od 3. 9. každou neděli v 18.15 na ČT 2
Sdílet článek na:
