26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Lidská srdce strnula hrůzou

30. 9. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Jaroslav Šubrt

Železný most přes řeku uprostřed pusté krajiny. Pěšky, na bicyklech, tu a tam i v automobilech se k mostu od západu i východu chvatně blíží proud lidí ověšených kufry, ranci i všelijakým harampádím. Mnozí z nich sotva před několika hodinami v horečném spěchu opustili své domovy a teď hledají záchranu na druhém břehu.

Uprostřed mostu, kde na sebe nešťastní lidé narážejí, zavládne během několika minut bezvýchodný zmatek. Teď už skutečně není kam se uchýlit, kam se obrátit o pomoc – lidé se ocitají v pasti. Tak lze popsat první záběry z nejnovějšího filmu polského režiséra a klasika světové kinematografie Andrzeje Wajdy Katyň. Rok po domácí premiéře přichází nyní i do našich kin. Úvodní scény jsou nesmírně výstižnou metaforou osudu polského národa v prvních týdnech osudného září roku 1939. Jejich děsivá a ponurá atmosféra pak provází diváka celým filmem až k samotnému hrozivému finále.
Uzavřením paktu Ribbentrop-Molotov v srpnu 1939 prakticky skončila dvacetiletá existence samostatného polského státu. Demarkační linie mezi územím anektovaným z jedné strany nacistickým Německem a z druhé strany Stalinovým Ruskem byla podle tajných plánů vytyčena právě podél řek Bug a San. Hitler napadl Polsko 1. září 1939. Polská armáda i přes hrdinný odpor nedokázala jeho vojskům dlouho vzdorovat. Pozůstatky vyčerpaných polských oddílů se po prohraných bojích snažily dostat k jednotkám rozmístěným ve východní části země, odhodlány pokračovat v bojích až do samotného konce. Avšak jejich plány byly totálně zmařeny, když 17. září 1939 ve dvě hodiny v noci dostal polský velvyslanec v Moskvě od sovětské vlády šokující zprávu, že Rudá armáda je připravena překročit východní hranici jeho vlasti.
Londýnské Timesy to tehdy lakonicky komentovaly, že Sověti „vrazili Polákům nůž do zad“. Téměř čtvrt milionu polských vojáků se ocitlo v sovětském zajetí. Odhaduje se, že jeden a půl až dva miliony Poláků – včetně celých rodin – z obsazených území byly násilně deportovány na Sibiř. Mnozí z nich útrapy transportů nepřežili. Nejkrutější osud ovšem potkal přibližně dvacet tisíc polských důstojníků, tehdejší elitu národa – vojáky z povolání, profesory, právníky, lékaře, umělce, příslušníky technické inteligence. Na příkaz Stalina je katani z NKVD během dubna a května 1940 deportují z lágrů v Starobělsku, Kozelsku a Ostaškově na odlehlá místa, kde je pak vraždí ranou z revolveru do týla. Mrtvá těla pak ukládají do masových hrobů. Mezi zavražděnými důstojníky byl i režisérův otec. Událost se zapsala do dějin jako „katyňský masakr“.

ZAMLČOVANÁ PRAVDA
O tři roky později objevují německé jednotky masové hroby s mrtvolami polských důstojníků. Sověti zároveň rozjíždějí masivní propagandistickou kampaň, která má přenést odpovědnost za masakr na Němce. (V kampani po válce samozřejmě pokračují i polští komunisté, jak ukazuje ve filmu tragický příběh jedné z hlavních postav.) Manévr se úspěšně podařil. Na dlouhá léta se téma stává tabu. Během norimberského soudu je taky radši rychle smeteno ze stolu – Stalin je přece spojencem. A když těsně po válce vycházejí na Západě knižní svědectví přímých svědků (Czapski, Herling-Grudziński), místní, většinou levicově orientovaní intelektuálové je označují za holý výmysl a imperialistickou propagandu. Na tomto historickém pozadí se odvíjejí příběhy Wajdových hrdinů.
Režisér sám nikdy nedoufal, že se mu film o katyňském masakru někdy podaří natočit, přestože si to velice přál. Až teprve v dubnu 1990 přiznali Rusové svůj podíl a zpřístupnili některé dokumenty. Pro mnohé Poláky je toto téma dodnes nezacelenou ranou. A je bezpochyby dobře, že Wajda natočil svůj film právě tak, jak ho natočil. Některé kritiky mu totiž po premiéře vyčítaly chladnou akademičnost, šablonovitost či topornost při tvarování jednotlivých postav. Ano, herecké výkony jsou velmi úsporné, některé téměř minimalistické, ale copak lidské srdce nestrne hrůzou při pohledu do chřtánu nicoty a zmaru? Někdo jiný by možná z podobné látky vytvořil komerčně úspěšný akční film nebo romantickou love story, jak jsme toho byli svědky například před několika lety, kdy náš známý režisér natočil film o českých letcích v Anglii. Takovému pokušení ale tvůrce s takovými zkušenostmi a nadhledem, jakým Andrzej Wajda bezesporu je, bohudíky odolal.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou